相应部18相应1经到6经 眼处经,色处经, 识经,触经,受经,想经
第一品
1 眼处经
我这样听闻:有一次,世尊住在舍卫城祇树给孤独园。那时,尊者罗睺罗来到世尊那里。抵达后,向世尊顶礼,然后坐在一边。坐在一边的尊者罗睺罗对世尊这样说:
「世尊,请您简要地为我说法,使我听了世尊的法之后,能独自隐居、不放逸、精进、专心一意地安住。」
「罗睺罗,你认为眼是常的还是无常的?」
「是无常的,世尊。」
「而无常的是苦的还是乐的呢?」
「是苦的,世尊。」
「而无常、苦、变易法,能够认为『这是我的,这是我,这是我的自我』吗?」
「不能,世尊。」
「耳是常的还是无常的?」
「是无常的,世尊。」
「而无常的是苦的还是乐的呢?」
「是苦的,世尊。」
「而无常、苦、变易法,能够认为『这是我的,这是我,这是我的自我』吗?」
「不能,世尊。」
「鼻是常的还是无常的?」
「是无常的,世尊。」
「而无常的是苦的还是乐的呢?」
「是苦的,世尊。」
「而无常、苦、变易法,能够认为『这是我的,这是我,这是我的自我』吗?」
「不能,世尊。」
「舌是常的还是无常的?」
「是无常的,世尊。」
「而无常的是苦的还是乐的呢?」
「是苦的,世尊。」
「而无常、苦、变易法,能够认为『这是我的,这是我,这是我的自我』吗?」
「不能,世尊。」
「身是常的还是无常的?」
「是无常的,世尊。」
「而无常的是苦的还是乐的呢?」
「是苦的,世尊。」
「而无常、苦、变易法,能够认为『这是我的,这是我,这是我的自我』吗?」
「不能,世尊。」
「意是常的还是无常的?」
「是无常的,世尊。」
「而无常的是苦的还是乐的呢?」
「是苦的,世尊。」
「而无常、苦、变易法,能够认为『这是我的,这是我,这是我的自我』吗?」
「不能,世尊。」
「这样观察的罗睺罗,多闻的圣弟子对眼厌离,对耳厌离,对鼻厌离,对舌厌离,对身厌离,对意厌离;厌离故离贪;离贪故解脱;解脱时生起『已解脱』之智。他知:『生已尽,梵行已立,所作已办,不受后有。』」
(第一经结束)
2 色处经
世尊住在舍卫城……「罗睺罗,你认为色是常的还是无常的?」
「是无常的,世尊。」
「而无常的是苦的还是乐的呢?」
「是苦的,世尊。」
「而无常、苦、变易法,能够认为『这是我的,这是我,这是我的自我』吗?」
「不能,世尊。」
「声是常的还是无常的?」
「是无常的,世尊。」
「而无常的是苦的还是乐的呢?」
「是苦的,世尊。」
「而无常、苦、变易法,能够认为『这是我的,这是我,这是我的自我』吗?」
「不能,世尊。」
「香是常的还是无常的?」
「是无常的,世尊。」
「而无常的是苦的还是乐的呢?」
「是苦的,世尊。」
「而无常、苦、变易法,能够认为『这是我的,这是我,这是我的自我』吗?」
「不能,世尊。」
「味是常的还是无常的?」
「是无常的,世尊。」
「而无常的是苦的还是乐的呢?」
「是苦的,世尊。」
「而无常、苦、变易法,能够认为『这是我的,这是我,这是我的自我』吗?」
「不能,世尊。」
「触是常的还是无常的?」
「是无常的,世尊。」
「而无常的是苦的还是乐的呢?」
「是苦的,世尊。」
「而无常、苦、变易法,能够认为『这是我的,这是我,这是我的自我』吗?」
「不能,世尊。」
「法是常的还是无常的?」
「是无常的,世尊。」
「而无常的是苦的还是乐的呢?」
「是苦的,世尊。」
「而无常、苦、变易法,能够认为『这是我的,这是我,这是我的自我』吗?」
「不能,世尊。」
「这样观察的罗睺罗,多闻的圣弟子对色厌离,对声厌离,对香厌离,对味厌离,对触厌离,对法厌离;厌离故离贪;离贪故解脱;解脱时生起『已解脱』之智。他知:『生已尽,梵行已立,所作已办,不受后有。』」
(第二经结束)
3 识经
世尊住在舍卫城……「罗睺罗,你认为眼识是常的还是无常的?」
「是无常的,世尊。」
「而无常的是苦的还是乐的呢?」
「是苦的,世尊。」
「而无常、苦、变易法,能够认为『这是我的,这是我,这是我的自我』吗?」
「不能,世尊。」
「耳识是常的还是无常的?」
「是无常的,世尊。」
「而无常的是苦的还是乐的呢?」
「是苦的,世尊。」
「而无常、苦、变易法,能够认为『这是我的,这是我,这是我的自我』吗?」
「不能,世尊。」
「鼻识是常的还是无常的?」
「是无常的,世尊。」
「而无常的是苦的还是乐的呢?」
「是苦的,世尊。」
「而无常、苦、变易法,能够认为『这是我的,这是我,这是我的自我』吗?」
「不能,世尊。」
「舌识是常的还是无常的?」
「是无常的,世尊。」
「而无常的是苦的还是乐的呢?」
「是苦的,世尊。」
「而无常、苦、变易法,能够认为『这是我的,这是我,这是我的自我』吗?」
「不能,世尊。」
「身识是常的还是无常的?」
「是无常的,世尊。」
「而无常的是苦的还是乐的呢?」
「是苦的,世尊。」
「而无常、苦、变易法,能够认为『这是我的,这是我,这是我的自我』吗?」
「不能,世尊。」
「意识是常的还是无常的?」
「是无常的,世尊。」
「而无常的是苦的还是乐的呢?」
「是苦的,世尊。」
「而无常、苦、变易法,能够认为『这是我的,这是我,这是我的自我』吗?」
「不能,世尊。」
「这样观察的罗睺罗,多闻的圣弟子对眼识厌离,对耳识厌离,对鼻识厌离,对舌识厌离,对身识厌离,对意识厌离;厌离故离贪;离贪故解脱;解脱时生起『已解脱』之智。他知:『生已尽,梵行已立,所作已办,不受后有。』」
(第三经结束)
4 触经
世尊住在舍卫城……「罗睺罗,你认为眼触是常的还是无常的?」
「是无常的,世尊。」
「而无常的是苦的还是乐的呢?」
「是苦的,世尊。」
「而无常、苦、变易法,能够认为『这是我的,这是我,这是我的自我』吗?」
「不能,世尊。」
「耳触是常的还是无常的?」
「是无常的,世尊。」
「而无常的是苦的还是乐的呢?」
「是苦的,世尊。」
「而无常、苦、变易法,能够认为『这是我的,这是我,这是我的自我』吗?」
「不能,世尊。」
「鼻触是常的还是无常的?」
「是无常的,世尊。」
「而无常的是苦的还是乐的呢?」
「是苦的,世尊。」
「而无常、苦、变易法,能够认为『这是我的,这是我,这是我的自我』吗?」
「不能,世尊。」
「舌触是常的还是无常的?」
「是无常的,世尊。」
「而无常的是苦的还是乐的呢?」
「是苦的,世尊。」
「而无常、苦、变易法,能够认为『这是我的,这是我,这是我的自我』吗?」
「不能,世尊。」
「身触是常的还是无常的?」
「是无常的,世尊。」
「而无常的是苦的还是乐的呢?」
「是苦的,世尊。」
「而无常、苦、变易法,能够认为『这是我的,这是我,这是我的自我』吗?」
「不能,世尊。」
「意触是常的还是无常的?」
「是无常的,世尊。」
「而无常的是苦的还是乐的呢?」
「是苦的,世尊。」
「而无常、苦、变易法,能够认为『这是我的,这是我,这是我的自我』吗?」
「不能,世尊。」
「这样观察的罗睺罗,多闻的圣弟子对眼触厌离,对耳触厌离,对鼻触厌离,对舌触厌离,对身触厌离,对意触厌离;厌离故离贪;离贪故解脱;解脱时生起『已解脱』之智。他知:『生已尽,梵行已立,所作已办,不受后有。』」
(第四经结束)
5 受经
世尊住在舍卫城……「罗睺罗,你认为眼触所生受是常的还是无常的?」
「是无常的,世尊。」
「而无常的是苦的还是乐的呢?」
「是苦的,世尊。」
「而无常、苦、变易法,能够认为『这是我的,这是我,这是我的自我』吗?」
「不能,世尊。」
「耳触所生受是常的还是无常的?」
「是无常的,世尊。」
「而无常的是苦的还是乐的呢?」
「是苦的,世尊。」
「而无常、苦、变易法,能够认为『这是我的,这是我,这是我的自我』吗?」
「不能,世尊。」
「鼻触所生受是常的还是无常的?」
「是无常的,世尊。」
「而无常的是苦的还是乐的呢?」
「是苦的,世尊。」
「而无常、苦、变易法,能够认为『这是我的,这是我,这是我的自我』吗?」
「不能,世尊。」
「舌触所生受是常的还是无常的?」
「是无常的,世尊。」
「而无常的是苦的还是乐的呢?」
「是苦的,世尊。」
「而无常、苦、变易法,能够认为『这是我的,这是我,这是我的自我』吗?」
「不能,世尊。」
「身触所生受是常的还是无常的?」
「是无常的,世尊。」
「而无常的是苦的还是乐的呢?」
「是苦的,世尊。」
「而无常、苦、变易法,能够认为『这是我的,这是我,这是我的自我』吗?」
「不能,世尊。」
「意触所生受是常的还是无常的?」
「是无常的,世尊。」
「而无常的是苦的还是乐的呢?」
「是苦的,世尊。」
「而无常、苦、变易法,能够认为『这是我的,这是我,这是我的自我』吗?」
「不能,世尊。」
「这样观察的罗睺罗,多闻的圣弟子对眼触所生受厌离,对耳触所生受厌离,对鼻触所生受厌离,对舌触所生受厌离,对身触所生受厌离,对意触所生受厌离;厌离故离贪;离贪故解脱;解脱时生起『已解脱』之智。他知:『生已尽,梵行已立,所作已办,不受后有。』」
(第五经结束)
6 想经
世尊住在舍卫城……「罗睺罗,你认为色想是常的还是无常的?」
「是无常的,世尊。」
「而无常的是苦的还是乐的呢?」
「是苦的,世尊。」
「而无常、苦、变易法,能够认为『这是我的,这是我,这是我的自我』吗?」
「不能,世尊。」
「声想是常的还是无常的?」
「是无常的,世尊。」
「而无常的是苦的还是乐的呢?」
「是苦的,世尊。」
「而无常、苦、变易法,能够认为『这是我的,这是我,这是我的自我』吗?」
「不能,世尊。」
「香想是常的还是无常的?」
「是无常的,世尊。」
「而无常的是苦的还是乐的呢?」
「是苦的,世尊。」
「而无常、苦、变易法,能够认为『这是我的,这是我,这是我的自我』吗?」
「不能,世尊。」
「味想是常的还是无常的?」
「是无常的,世尊。」
「而无常的是苦的还是乐的呢?」
「是苦的,世尊。」
「而无常、苦、变易法,能够认为『这是我的,这是我,这是我的自我』吗?」
「不能,世尊。」
「触想是常的还是无常的?」
「是无常的,世尊。」
「而无常的是苦的还是乐的呢?」
「是苦的,世尊。」
「而无常、苦、变易法,能够认为『这是我的,这是我,这是我的自我』吗?」
「不能,世尊。」
「法想是常的还是无常的?」
「是无常的,世尊。」
「而无常的是苦的还是乐的呢?」
「是苦的,世尊。」
「而无常、苦、变易法,能够认为『这是我的,这是我,这是我的自我』吗?」
「不能,世尊。」
「这样观察的罗睺罗,多闻的圣弟子对色想厌离,对声想厌离,对香想厌离,对味想厌离,对触想厌离,对法想厌离;厌离故离贪;离贪故解脱;解脱时生起『已解脱』之智。他知:『生已尽,梵行已立,所作已办,不受后有。』」
(第六经结束)
简单总结与解释:
这一品中,佛陀通过反复问答教导罗睺罗尊者观察“六根”(眼、耳、鼻、舌、身、意)、“六境”(色、声、香、味、触、法)、“六识”、“六触”、“六受”、“六想”都是无常、苦、变易法,因此不应执著为“我”或“我所”。通过这样的观察,修行者能生起厌离,进而离贪、解脱,最终证悟涅槃。
巴利语原版经文
18.(7). Rāhulasaṃyuttaṃ
1. Paṭhamavaggo
1/(1). Cakkhusuttaṃ
188. Evaṃ me sutaṃ– ekaṃ samayaṃ bhagavā sāvatthiyaṃ viharati jetavane anāthapiṇḍikassa ārāme. Atha kho āyasmā rāhulo yena bhagavā tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā bhagavantaṃ abhivādetvā ekamantaṃ nisīdi. Ekamantaṃ nisinno kho āyasmā rāhulo bhagavantaṃ etadavoca– “sādhu me, bhante, bhagavā saṃkhittena dhammaṃ desetu, yamahaṃ bhagavato dhammaṃ sutvā eko vūpakaṭṭho appamatto ātāpī pahitatto vihareyyan”ti.
“Taṃ kiṃ maññasi, rāhula, cakkhuṃ niccaṃ vā aniccaṃ vā”ti? “Aniccaṃ, bhante”. “Yaṃ panāniccaṃ dukkhaṃ vā taṃ sukhaṃ vā”ti? “Dukkhaṃ, bhante”. “Yaṃ panāniccaṃ dukkhaṃ vipariṇāmadhammaṃ, kallaṃ nu taṃ samanupassituṃ– ‘etaṃ mama, esohamasmi, eso me attā’”ti? “No hetaṃ, bhante”. “Sotaṃ niccaṃ vā aniccaṃ vā”ti? “Aniccaṃ, bhante …”pe…. “Ghānaṃ niccaṃ vā aniccaṃ vā”ti? “Aniccaṃ, bhante …”pe… “jivhā niccā vā aniccā vā”ti? “Aniccā, bhante …”pe… “kāyo nicco vā anicco vā”ti? “Anicco, bhante” …pe… “mano nicco vā anicco vā”ti? “Anicco, bhante”. “Yaṃ panāniccaṃ dukkhaṃ vā taṃ sukhaṃ vā”ti? “Dukkhaṃ, bhante”. “Yaṃ panāniccaṃ dukkhaṃ vipariṇāmadhammaṃ, kallaṃ nu taṃ samanupassituṃ– ‘etaṃ mama, esohamasmi, eso me attā’”ti? “No hetaṃ, bhante”.
“Evaṃ passaṃ, rāhula, sutavā ariyasāvako cakkhusmimpi nibbindati …pe… sotasmimpi nibbindati… ghānasmimpi nibbindati… jivhāyapi nibbindati… kāyasmimpi nibbindati… manasmimpi nibbindati; nibbindaṃ virajjati; virāgā vimuccati; vimuttasmiṃ vimuttamiti ñāṇaṃ hoti. ‘Khīṇā jāti, vusitaṃ brahmacariyaṃ, kataṃ karaṇīyaṃ, nāparaṃ itthattāyā’ti pajānātī”ti. Paṭhamaṃ.
2/(2). Rūpasuttaṃ
189. Sāvatthiyaṃ viharati …pe… “taṃ kiṃ maññasi, rāhula, rūpā niccā vā aniccā vā”ti? “Aniccā bhante …”pe… saddā… gandhā… rasā… phoṭṭhabbā… dhammā niccā vā aniccā vāti? “Aniccā, bhante …”pe… “evaṃ passaṃ, rāhula, sutavā ariyasāvako rūpesupi nibbindati… saddesupi nibbindati… gandhesupi nibbindati… rasesupi nibbindati… phoṭṭhabbesupi nibbindati… dhammesupi nibbindati; nibbindaṃ virajjati …pe… pajānātī”ti. Dutiyaṃ.
3/(3). Viññāṇasuttaṃ
190. Sāvatthiyaṃ viharati …pe… “taṃ kiṃ maññasi, rāhula, cakkhuviññāṇaṃ niccaṃ vā aniccaṃ vā”ti? “Aniccaṃ, bhante …”pe… “sotaviññāṇaṃ …pe… ghānaviññāṇaṃ… jivhāviññāṇaṃ… kāyaviññāṇaṃ… manoviññāṇaṃ niccaṃ vā aniccaṃ vā”ti? “Aniccaṃ, bhante” …pe… “evaṃ passaṃ, rāhula, sutavā ariyasāvako cakkhuviññāṇasmimpi nibbindati …pe… sotaviññāṇasmimpi nibbindati… ghānaviññāṇasmimpi nibbindati… jivhāviññāṇasmimpi nibbindati… kāyaviññāṇasmimpi nibbindati… manoviññāṇasmimpi nibbindati; nibbindaṃ virajjati …pe… pajānātī”ti. Tatiyaṃ.
4/(4). Samphassasuttaṃ
191. Sāvatthiyaṃ viharati …pe… “taṃ kiṃ maññasi, rāhula, cakkhusamphasso nicco vā anicco vā”ti? “Anicco, bhante …”pe… “sotasamphasso …pe… ghānasamphasso… jivhāsamphasso… kāyasamphasso… manosamphasso nicco vā anicco vā”ti? “Anicco, bhante …”pe… “evaṃ passaṃ, rāhula, sutavā ariyasāvako cakkhusamphassasmimpi nibbindati …pe… sotasamphassasmimpi nibbindati… ghānasamphassasmimpi nibbindati… jivhāsamphassasmimpi nibbindati… kāyasamphassasmimpi nibbindati… manosamphassasmimpi nibbindati; nibbindaṃ virajjati …pe… pajānātī”ti. Catutthaṃ.
5/(5). Vedanāsuttaṃ
192. Sāvatthiyaṃ viharati …pe… “taṃ kiṃ maññasi, rāhula, cakkhusamphassajā vedanā niccā vā aniccā vā”ti? “Aniccā, bhante …”pe… “sotasamphassajā vedanā …pe… ghānasamphassajā vedanā… jivhāsamphassajā vedanā… kāyasamphassajā vedanā… manosamphassajā vedanā niccā vā aniccā vā”ti? “Aniccā bhante …”pe… “evaṃ passaṃ, rāhula, sutavā ariyasāvako cakkhusamphassajāya vedanāyapi nibbindati …pe… sota… ghāna… jivhā… kāya… manosamphassajāya vedanāyapi nibbindati …pe… pajānātī”ti. Pañcamaṃ.
6/(6). Saññāsuttaṃ
193. Sāvatthiyaṃ viharati …pe… “taṃ kiṃ maññasi, rāhula, rūpasaññā niccā vā aniccā vā”ti? “Aniccā, bhante …”pe… “saddasaññā …pe… gandhasaññā… rasasaññā… phoṭṭhabbasaññā… dhammasaññā niccā vā aniccā vā”ti? “Aniccā, bhante …”pe… “evaṃ passaṃ, rāhula, sutavā ariyasāvako rūpasaññāyapi nibbindati …pe… saddasaññāyapi nibbindati… gandhasaññāyapi nibbindati… rasasaññāyapi nibbindati… phoṭṭhabbasaññāyapi nibbindati… dhammasaññāyapi nibbindati …pe… pajānātī”ti. Chaṭṭhaṃ.