第一千二百二十四章 祈愿品 增支部2集131经到141经
增支部2集131经到141经
《祈愿品》第二
131经
"比丘们,有信心的比丘若要正确地发愿,应当这样发愿:'愿我能像舍利弗和目犍连那样。'比丘们,这是衡量我的比丘弟子的标准,即舍利弗和目犍连。"
132经
"比丘们,有信心的比丘尼若要正确地发愿,应当这样发愿:'愿我能像翅摩比丘尼和莲华色比丘尼那样。'比丘们,这是衡量我的比丘尼弟子的标准,即翅摩比丘尼和莲华色比丘尼。"
133经
"比丘们,有信心的优婆塞若要正确地发愿,应当这样发愿:'愿我能像质多居士和阿拉维的诃德卡那样。'比丘们,这是衡量我的优婆塞弟子的标准,即质多居士和阿拉维的诃德卡。"
134经
"比丘们,有信心的优婆夷若要正确地发愿,应当这样发愿:'愿我能像驼背优多罗优婆夷和难陀母韦卢坎达基耶那样。'比丘们,这是衡量我的优婆夷弟子的标准,即驼背优多罗优婆夷和难陀母韦卢坎达基耶。"
135经
"比丘们,具有两种法的愚人、无智者、非善人会伤害自己,为智者所呵责,且造下许多恶业。是哪两种法?不经调查、不经深入就称赞不值得称赞的人,不经调查、不经深入就诽谤值得称赞的人。比丘们,具有这两种法的愚人、无智者、非善人会伤害自己,为智者所呵责,且造下许多恶业。"
"比丘们,具有两种法的智者、有智慧者、善人能保护自己,不为智者所呵责,且造下许多善业。是哪两种法?经过调查、深入后对不值得称赞的人说其过失,经过调查、深入后对值得称赞的人给予赞叹。比丘们,具有这两种法的智者、有智慧者、善人能保护自己,不为智者所呵责,且造下许多善业。"
136经
"比丘们,具有两种法的愚人、无智者、非善人会伤害自己,为智者所呵责,且造下许多恶业。是哪两种法?不经调查、不经深入就对不值得信赖的事表示信赖,不经调查、不经深入就对值得信赖的事表示不信赖。比丘们,具有这两种法的愚人、无智者、非善人会伤害自己,为智者所呵责,且造下许多恶业。"
"比丘们,具有两种法的智者、有智慧者、善人能保护自己,不为智者所呵责,且造下许多善业。是哪两种法?经过调查、深入后对不值得信赖的事表示不信赖,经过调查、深入后对值得信赖的事表示信赖。比丘们,具有这两种法的智者、有智慧者、善人能保护自己,不为智者所呵责,且造下许多善业。"
137经
"比丘们,对两种人行为不当的愚人、无智者、非善人会伤害自己,为智者所呵责,且造下许多恶业。是哪两种人?父亲和母亲。比丘们,对这两种人行为不当的愚人、无智者、非善人会伤害自己,为智者所呵责,且造下许多恶业。"
"比丘们,对两种人行为正当的智者、有智慧者、善人能保护自己,不为智者所呵责,且造下许多善业。是哪两种人?父亲和母亲。比丘们,对这两种人行为正当的智者、有智慧者、善人能保护自己,不为智者所呵责,且造下许多善业。"
138经
"比丘们,对两种人行为不当的愚人、无智者、非善人会伤害自己,为智者所呵责,且造下许多恶业。是哪两种人?如来和如来的弟子。比丘们,对这两种人行为不当的愚人、无智者、非善人会伤害自己,为智者所呵责,且造下许多恶业。"
"比丘们,对两种人行为正当的智者、有智慧者、善人能保护自己,不为智者所呵责,且造下许多善业。是哪两种人?如来和如来的弟子。比丘们,对这两种人行为正当的智者、有智慧者、善人能保护自己,不为智者所呵责,且造下许多善业。"
139经
"比丘们,这是两种法。是哪两种?净化自心和不执著世间的一切。比丘们,这就是两种法。"
140经
"比丘们,这是两种法。是哪两种?忿怒和怨恨。比丘们,这就是两种法。"
141经
"比丘们,这是两种法。是哪两种?调伏忿怒和调伏怨恨。比丘们,这就是两种法。"
祈愿品第二终。
巴利语原版经文
(12) 2. Āyācanavaggo
131
131. “Saddho bhikkhave, bhikkhu evaṃ sammā āyācamāno āyāceyya– ‘tādiso homi yādisā sāriputtamoggallānā’ti. Esā, bhikkhave, tulā etaṃ pamāṇaṃ mama sāvakānaṃ bhikkhūnaṃ yadidaṃ sāriputtamoggallānā”ti.
132
132. “Saddhā, bhikkhave, bhikkhunī evaṃ sammā āyācamānā āyāceyya– ‘tādisī homi yādisī khemā ca bhikkhunī uppalavaṇṇā cā’ti. Esā, bhikkhave, tulā etaṃ pamāṇaṃ mama sāvikānaṃ bhikkhunīnaṃ yadidaṃ khemā ca bhikkhunī uppalavaṇṇā cā”ti.
133
133. “Saddho, bhikkhave, upāsako evaṃ sammā āyācamāno āyāceyya ‘tādiso homi yādiso citto ca gahapati hatthako ca āḷavako’ti. Esā, bhikkhave, tulā etaṃ pamāṇaṃ mama sāvakānaṃ upāsakānaṃ yadidaṃ citto ca gahapati hatthako ca āḷavako”ti.
134
134. “Saddhā bhikkhave, upāsikā evaṃ sammā āyācamānā āyāceyya– ‘tādisī homi yādisī khujjuttarā ca upāsikā veḷukaṇḍakiyā ca nandamātā’ti. Esā bhikkhave, tulā etaṃ pamāṇaṃ mama sāvikānaṃ upāsikānaṃ yadidaṃ khujjuttarā ca upāsikā veḷukaṇḍakiyā ca nandamātā”ti.
135
135. “Dvīhi, bhikkhave, dhammehi samannāgato bālo abyatto asappuriso khataṃ upahataṃ attānaṃ pariharati, sāvajjo ca hoti sānuvajjo ca viññūnaṃ, bahuñca apuññaṃ pasavati. Katamehi dvīhi? Ananuvicca apariyogāhetvā avaṇṇārahassa vaṇṇaṃ bhāsati, ananuvicca apariyogāhetvā vaṇṇārahassa avaṇṇaṃ bhāsati. Imehi kho, bhikkhave, dvīhi dhammehi samannāgato bālo abyatto asappuriso khataṃ upahataṃ attānaṃ pariharati, sāvajjo ca hoti sānuvajjo ca viññūnaṃ, bahuñca apuññaṃ pasavatīti.
“Dvīhi bhikkhave, dhammehi samannāgato paṇḍito viyatto sappuriso akkhataṃ anupahataṃ attānaṃ pariharati, anavajjo ca hoti ananuvajjo ca viññūnaṃ, bahuñca puññaṃ pasavati. Katamehi dvīhi? Anuvicca pariyogāhetvā avaṇṇārahassa avaṇṇaṃ bhāsati, anuvicca pariyogāhetvā vaṇṇārahassa vaṇṇaṃ bhāsati. Imehi kho, bhikkhave, dvīhi dhammehi samannāgato paṇḍito viyatto sappuriso akkhataṃ anupahataṃ attānaṃ pariharati, anavajjo ca hoti ananuvajjo ca viññūnaṃ, bahuñca puññaṃ pasavatī”ti.
136
136. “Dvīhi, bhikkhave, dhammehi samannāgato bālo abyatto asappuriso khataṃ upahataṃ attānaṃ pariharati, sāvajjo ca hoti sānuvajjo ca viññūnaṃ, bahuñca apuññaṃ pasavati. Katamehi dvīhi? Ananuvicca apariyogāhetvā appasādanīye ṭhāne pasādaṃ upadaṃseti, ananuvicca apariyogāhetvā pasādanīye ṭhāne appasādaṃ upadaṃseti. Imehi kho, bhikkhave, dvīhi dhammehi samannāgato bālo abyatto asappuriso khataṃ upahataṃ attānaṃ pariharati, sāvajjo ca hoti sānuvajjo ca viññūnaṃ, bahuñca apuññaṃ pasavatīti.
“Dvīhi bhikkhave, dhammehi samannāgato paṇḍito viyatto sappuriso akkhataṃ anupahataṃ attānaṃ pariharati, anavajjo ca hoti ananuvajjo ca viññūnaṃ, bahuñca puññaṃ pasavati. Katamehi dvīhi? Anuvicca pariyogāhetvā appasādanīye ṭhāne appasādaṃ upadaṃseti, anuvicca pariyogāhetvā pasādanīye ṭhāne pasādaṃ upadaṃseti. Imehi kho, bhikkhave, dvīhi dhammehi samannāgato paṇḍito viyatto sappuriso akkhataṃ anupahataṃ attānaṃ pariharati, anavajjo ca hoti ananuvajjo ca viññūnaṃ, bahuñca puññaṃ pasavatī”ti.
137
137. “Dvīsu, bhikkhave, micchāpaṭipajjamāno bālo abyatto asappuriso khataṃ upahataṃ attānaṃ pariharati, sāvajjo ca hoti sānuvajjo ca viññūnaṃ bahuñca apuññaṃ pasavati. Katamesu dvīsu? Mātari ca pitari ca. Imesu kho, bhikkhave, dvīsu micchāpaṭipajjamāno bālo abyatto asappuriso khataṃ upahataṃ attānaṃ pariharati, sāvajjo ca hoti sānuvajjo ca viññūnaṃ, bahuñca apuññaṃ pasavatīti.
“Dvīsu, bhikkhave, sammāpaṭipajjamāno paṇḍito viyatto sappuriso akkhataṃ anupahataṃ attānaṃ pariharati, anavajjo ca hoti ananuvajjo ca viññūnaṃ, bahuñca puññaṃ pasavati. Katamesu dvīsu? Mātari ca pitari ca. Imesu kho, bhikkhave, dvīsu sammāpaṭipajjamāno paṇḍito viyatto sappuriso akkhataṃ anupahataṃ attānaṃ pariharati, anavajjo ca hoti ananuvajjo ca viññūnaṃ, bahuñca puññaṃ pasavatī”ti.
138
138. “Dvīsu, bhikkhave, micchāpaṭipajjamāno bālo abyatto asappuriso khataṃ upahataṃ attānaṃ pariharati, sāvajjo ca hoti sānuvajjo ca viññūnaṃ, bahuñca apuññaṃ pasavati. Katamesu dvīsu? Tathāgate ca tathāgatasāvake ca. Imesu kho, bhikkhave, micchāpaṭipajjamāno bālo abyatto asappuriso khataṃ upahataṃ attānaṃ pariharati, sāvajjo ca hoti sānuvajjo ca viññūnaṃ, bahuñca apuññaṃ pasavatīti.
“Dvīsu bhikkhave, sammāpaṭipajjamāno paṇḍito viyatto sappuriso akkhataṃ anupahataṃ attānaṃ pariharati, anavajjo ca hoti ananuvajjo ca viññūnaṃ, bahuñca puññaṃ pasavati. Katamesu dvīsu? Tathāgate ca tathāgatasāvake ca. Imesu kho, bhikkhave, dvīsu sammāpaṭipajjamāno paṇḍito viyatto sappuriso akkhataṃ anupahataṃ attānaṃ pariharati, anavajjo ca hoti ananuvajjo ca viññūnaṃ, bahuñca puññaṃ pasavatī”ti.
139
139. “Dveme, bhikkhave, dhammā. Katame dve? Sacittavodānañca na ca kiñci loke upādiyati. Ime kho, bhikkhave, dve dhammā”ti.
140
140. “Dveme, bhikkhave, dhammā. Katame dve? Kodho ca upanāho ca. Ime kho, bhikkhave, dve dhammā”ti.
141
141. “Dveme, bhikkhave, dhammā. Katame dve? Kodhavinayo ca upanāhavinayo ca. Ime kho, bhikkhave, dve dhammā”ti.
Āyācanavaggo dutiyo.