相应部25相应7经到10经 色思经,色贪经,地界经,蕴经
7 色思经
起源于舍卫城。
"比丘们,色思(对色的意愿)是无常的、变易的、会变成其他样子的;声思(对声的意愿)(中略)……香思(对香的意愿)……味思(对味的意愿)……触思(对触的意愿)……法思(对法的意愿)是无常的、变易的、会变成其他样子的。
比丘们,凡是对这些法如此信受、如此确信的人,这个人被称为'信行者'……(中略)……以正觉为归趣。"
第七经。
8 色贪经
起源于舍卫城。
"比丘们,色贪(对色的渴爱)是无常的、变易的、会变成其他样子的;声贪(对声的渴爱)(中略)……香贪(对香的渴爱)……味贪(对味的渴爱)……触贪(对触的渴爱)……法贪(对法的渴爱)是无常的、变易的、会变成其他样子的。
比丘们,凡是对这些法如此信受、如此确信的人,这个人被称为'信行者'……(中略)……以正觉为归趣。"
第八经。
9 地界经
起源于舍卫城。
"比丘们,地界是无常的、变易的、会变成其他样子的;水界(中略)……火界……风界……空界……识界是无常的、变易的、会变成其他样子的。
比丘们,凡是对这些法如此信受、如此确信的人,这个人被称为'信行者'……(中略)……以正觉为归趣。"
第九经。
10 蕴经
起源于舍卫城。
"比丘们,色是无常的、变易的、会变成其他样子的;受是无常的、变易的、会变成其他样子的;想(中略)……行是无常的、变易的、会变成其他样子的;识是无常的、变易的、会变成其他样子的。
比丘们,凡是对这些法如此信受、如此确信的人,这个人被称为'信行者',已进入正性决定(正确的法则),已进入善人之地,已超越凡夫之地;他不可能造作那种业——造了那种业之后会投生到地狱、或畜生道、或饿鬼界的业;而且他不可能在尚未证得须陀洹果(入流果)之前就死去。
比丘们,凡是对这些法以智慧适度地审察而认可的人,这个人被称为'法行者',已进入正性决定,已进入善人之地,已超越凡夫之地;他不可能造作那种业——造了那种业之后会投生到地狱、或畜生道、或饿鬼界的业;而且他不可能在尚未证得须陀洹果之前就死去。
比丘们,凡是对这些法如此了知、如此见到的人,这个人被称为'须陀洹(入流者)',不堕恶趣法,决定的,以正觉为归趣。"
第十经。
入相应完毕。
其摄颂为:
眼、色与识,触与受,
想与思、贪,界与蕴——这是十经。
巴利语原版经文
SN.25.7. Rūpasañcetanāsuttaṃ
308. Sāvatthinidānaṃ. “Rūpasañcetanā, bhikkhave, aniccā vipariṇāmī aññathābhāvī; saddasañcetanā… gandhasañcetanā… rasasañcetanā… phoṭṭhabbasañcetanā… dhammasañcetanā aniccā vipariṇāmī aññathābhāvī. Yo, bhikkhave, ime dhamme evaṃ saddahati adhimuccati, ayaṃ vuccati ‘saddhānusārī …pe… sambodhiparāyano’”ti. Sattamaṃ.
SN.25.8. Rūpataṇhāsuttaṃ
309. Sāvatthinidānaṃ “Rūpataṇhā, bhikkhave, aniccā vipariṇāmī aññathābhāvī; saddataṇhā… gandhataṇhā… rasataṇhā… phoṭṭhabbataṇhā… dhammataṇhā aniccā vipariṇāmī aññathābhāvī Yo, bhikkhave, ime dhamme evaṃ saddahati adhimuccati, ayaṃ vuccati ‘saddhānusārī …pe… sambodhiparāyano’”ti. Aṭṭhamaṃ.
SN.25.9. Pathavīdhātusuttaṃ
310. Sāvatthinidānaṃ. “Pathavīdhātu, bhikkhave, aniccā vipariṇāmī aññathābhāvī; āpodhātu… tejodhātu… vāyodhātu… ākāsadhātu… viññāṇadhātu aniccā vipariṇāmī aññathābhāvī. Yo, bhikkhave, ime dhamme evaṃ saddahati adhimuccati, ayaṃ vuccati ‘saddhānusārī …pe… sambodhiparāyano’”ti. Navamaṃ.
SN.25.10. Khandhasuttaṃ
311. Sāvatthinidānaṃ. “Rūpaṃ, bhikkhave, aniccaṃ vipariṇāmi aññathābhāvi; vedanā aniccā vipariṇāmī aññathābhāvī; saññā… saṅkhārā aniccā vipariṇāmino aññathābhāvino; viññāṇaṃ aniccaṃ vipariṇāmi aññathābhāvi Yo, bhikkhave, ime dhamme evaṃ saddahati adhimuccati, ayaṃ vuccati saddhānusārī, okkanto sammattaniyāmaṃ sappurisabhūmiṃ okkanto, vītivatto puthujjanabhūmiṃ; abhabbo taṃ kammaṃ kātuṃ, yaṃ kammaṃ katvā nirayaṃ vā tiracchānayoniṃ vā pettivisayaṃ vā upapajjeyya; abhabbo ca tāva kālaṃ kātuṃ yāva na sotāpattiphalaṃ sacchikaroti”.
“Yassa kho, bhikkhave, ime dhammā evaṃ paññāya mattaso nijjhānaṃ khamanti, ayaṃ vuccati – ‘dhammānusārī, okkanto sammattaniyāmaṃ, sappurisabhūmiṃ okkanto, vītivatto puthujjanabhūmiṃ; abhabbo taṃ kammaṃ kātuṃ, yaṃ kammaṃ katvā nirayaṃ vā tiracchānayoniṃ vā pettivisayaṃ vā upapajjeyya; abhabbo ca tāva kālaṃ kātuṃ yāva na sotāpattiphalaṃ sacchikaroti’. Yo, bhikkhave, ime dhamme evaṃ pajānāti evaṃ passati, ayaṃ vuccati– ‘sotāpanno avinipātadhammo niyato sambodhiparāyano’”ti. Dasamaṃ.
Okkantasaṃyuttaṃ samattaṃ.
Tassuddānaṃ–
Cakkhu rūpañca viññāṇaṃ, phasso ca vedanāya ca;
Saññā ca cetanā taṇhā, dhātu khandhena te dasāti.