相应部23相应13经到22经 无常经,无常法经,苦经,苦法经,无我经,无我法经,灭尽法经,坏灭法经,集法经,灭法经
13 无常经
背景在舍卫城。尊者罗陀坐在一旁后,对世尊说道:"'无常,无常',尊者,人们这样说。尊者,什么是无常呢?"
"罗陀,色是无常的,受是无常的,想是无常的,行是无常的,识是无常的。如是见者(中略)了知'不再有此生'"。第三经。
14 无常法经
背景在舍卫城。尊者罗陀坐在一旁后,对世尊说道:"'无常法,无常法',尊者,人们这样说。尊者,什么是无常法呢?"
"罗陀,色是无常法,受是无常法,想是无常法,行是无常法,识是无常法。如是见者(中略)了知'不再有此生'"。第四经。
15 苦经
背景在舍卫城。尊者罗陀坐在一旁后,对世尊说道:"'苦,苦',尊者,人们这样说。尊者,什么是苦呢?"
"罗陀,色是苦,受是苦,想是苦,行是苦,识是苦。如是见者(中略)了知'不再有此生'"。第五经。
16 苦法经
背景在舍卫城。尊者罗陀坐在一旁后,对世尊说道:"'苦法,苦法',尊者,人们这样说。尊者,什么是苦法呢?"
"罗陀,色是苦法,受是苦法,想是苦法,行是苦法,识是苦法。如是见者(中略)了知'不再有此生'"。第六经。
17 无我经
背景在舍卫城。尊者罗陀坐在一旁后,对世尊说道:"'无我,无我',尊者,人们这样说。尊者,什么是无我呢?"
"罗陀,色是无我,受是无我,想是无我,行是无我,识是无我。如是见者(中略)了知'不再有此生'"。第七经。
18 无我法经
背景在舍卫城。尊者罗陀坐在一旁后,对世尊说道:"'无我法,无我法',尊者,人们这样说。尊者,什么是无我法呢?"
"罗陀,色是无我法,受是无我法,想是无我法,行是无我法,识是无我法。如是见者(中略)了知'不再有此生'"。第八经。
19 灭尽法经
背景在舍卫城。尊者罗陀坐在一旁后,对世尊说道:"'灭尽法,灭尽法',尊者,人们这样说。尊者,什么是灭尽法呢?"
"罗陀,色是灭尽法,受是灭尽法,想是灭尽法,行是灭尽法,识是灭尽法。如是见者(中略)了知'不再有此生'"。第九经。
20 坏灭法经
背景在舍卫城。尊者罗陀坐在一旁后,对世尊说道:"'坏灭法,坏灭法',尊者,人们这样说。尊者,什么是坏灭法呢?"
"罗陀,色是坏灭法,受是坏灭法,想是坏灭法,行是坏灭法,识是坏灭法。如是见者(中略)了知'不再有此生'"。第十经。
21 集法经
背景在舍卫城。尊者罗陀坐在一旁后,对世尊说道:"'集法,集法',尊者,人们这样说。尊者,什么是集法呢?"
"罗陀,色是集法,受是集法,想是集法,行是集法,识是集法。如是见者(中略)了知'不再有此生'"。第十一经。
22 灭法经
背景在舍卫城。尊者罗陀坐在一旁后,对世尊说道:"'灭法,灭法',尊者,人们这样说。尊者,什么是灭法呢?"
"罗陀,色是灭法,受是灭法,想是灭法,行是灭法,识是灭法。如是见者(中略)了知'不再有此生'"。第十二经。
罗陀相应的第二品。
其摄颂:
魔与魔法,无常有二;
苦说二种,无我亦然。
灭尽与坏灭,集与灭共十二。
巴利语原版经文
SN.23.13/(3). Aniccasuttaṃ
172. Sāvatthinidānaṃ. Ekamantaṃ nisinno kho āyasmā rādho bhagavantaṃ etadavoca– “‘aniccaṃ, aniccan’ti, bhante, vuccati. Katamaṃ nu kho, bhante, aniccan”ti? “Rūpaṃ kho, rādha, aniccaṃ, vedanā aniccā, saññā aniccā, saṅkhārā aniccā, viññāṇaṃ aniccaṃ. Evaṃ passaṃ …pe… nāparaṃ itthattāyāti pajānātī”ti. Tatiyaṃ.
SN.23.14/(4). Aniccadhammasuttaṃ
173. Sāvatthinidānaṃ. Ekamantaṃ nisinno kho āyasmā rādho bhagavantaṃ etadavoca– “‘aniccadhammo, aniccadhammo’ti, bhante, vuccati. Katamo nu kho, bhante, aniccadhammo”ti? “Rūpaṃ kho, rādha, aniccadhammo, vedanā aniccadhammo saññā aniccadhammo, saṅkhārā aniccadhammo, viññāṇaṃ aniccadhammo. Evaṃ passaṃ …pe… nāparaṃ itthattāyāti pajānātī”ti. Catutthaṃ.
SN.23.15/(5). Dukkhasuttaṃ
174. Sāvatthinidānaṃ Ekamantaṃ nisinno kho āyasmā rādho bhagavantaṃ etadavoca– “‘dukkhaṃ, dukkhan’ti, bhante, vuccati. Katamaṃ nu kho, bhante, dukkhan”ti? “Rūpaṃ kho, rādha, dukkhaṃ, vedanā dukkhā, saññā dukkhā, saṅkhārā dukkhā, viññāṇaṃ dukkhaṃ. Evaṃ passaṃ …pe… nāparaṃ itthattāyāti pajānātī”ti. Pañcamaṃ.
SN.23.16/(6). Dukkhadhammasuttaṃ
175. Sāvatthinidānaṃ. Ekamantaṃ nisinno kho āyasmā rādho bhagavantaṃ etadavoca– “‘dukkhadhammo, dukkhadhammo’ti, bhante, vuccati. Katamo nu kho, bhante, dukkhadhammo”ti? “Rūpaṃ kho, rādha, dukkhadhammo, vedanā dukkhadhammo, saññā dukkhadhammo, saṅkhārā dukkhadhammo, viññāṇaṃ dukkhadhammo. Evaṃ passaṃ …pe… nāparaṃ itthattāyāti pajānātī”ti. Chaṭṭhaṃ.
SN.23.17/(7). Anattasuttaṃ
176. Sāvatthinidānaṃ. Ekamantaṃ nisinno kho āyasmā rādho bhagavantaṃ etadavoca– “‘anattā, anattā’ti, bhante, vuccati. Katamo nu kho, bhante, anattā”ti? “Rūpaṃ kho, rādha, anattā, vedanā anattā, saññā anattā, saṅkhārā anattā, viññāṇaṃ anattā. Evaṃ passaṃ …pe… nāparaṃ itthattāyāti pajānātī”ti. Sattamaṃ.
SN.23.18/(8). Anattadhammasuttaṃ
177. Sāvatthinidānaṃ. Ekamantaṃ nisinno kho āyasmā rādho bhagavantaṃ etadavoca– “‘anattadhammo, anattadhammo’ti, bhante, vuccati. Katamo nu kho, bhante, anattadhammo”ti? “Rūpaṃ kho, rādha, anattadhammo, vedanā anattadhammo saññā anattadhammo, saṅkhārā anattadhammo, viññāṇaṃ anattadhammo. Evaṃ passaṃ …pe… nāparaṃ itthattāyāti pajānātī”ti. Aṭṭhamaṃ.
SN.23.19/(9).Khayadhammasuttaṃ
178. Sāvatthinidānaṃ. Ekamantaṃ nisinno kho āyasmā rādho bhagavantaṃ etadavoca– “‘khayadhammo, khayadhammo’ti, bhante, vuccati. Katamo nu kho, bhante, khayadhammo”ti? “Rūpaṃ kho, rādha, khayadhammo, vedanā khayadhammo, saññā khayadhammo, saṅkhārā khayadhammo, viññāṇaṃ khayadhammo. Evaṃ passaṃ …pe… nāparaṃ itthattāyāti pajānātī”ti. Navamaṃ.
SN.23.20/(10). Vayadhammasuttaṃ
179. Sāvatthinidānaṃ. Ekamantaṃ nisinno kho āyasmā rādho bhagavantaṃ etadavoca– “‘vayadhammo, vayadhammo’ti, bhante, vuccati. Katamo nu kho, bhante, vayadhammo”ti? “Rūpaṃ kho, rādha, vayadhammo, vedanā vayadhammo, saññā vayadhammo, saṅkhārā vayadhammo, viññāṇaṃ vayadhammo Evaṃ passaṃ …pe… nāparaṃ itthattāyāti pajānātī”ti. Dasamaṃ.
SN.23.21/(11). Samudayadhammasuttaṃ
180. Sāvatthinidānaṃ Ekamantaṃ nisinno kho āyasmā rādho bhagavantaṃ etadavoca– “‘samudayadhammo, samudayadhammo’ti, bhante, vuccati. Katamo nu kho, bhante, samudayadhammo”ti? “Rūpaṃ kho, rādha, samudayadhammo, vedanā samudayadhammo, saññā samudayadhammo, saṅkhārā samudayadhammo, viññāṇaṃ samudayadhammo. Evaṃ passaṃ …pe… nāparaṃ itthattāyāti pajānātī”ti. Ekādasamaṃ.
SN.23.22/(12). Nirodhadhammasuttaṃ
181. Sāvatthinidānaṃ. Ekamantaṃ nisinno kho āyasmā rādho bhagavantaṃ etadavoca– “‘nirodhadhammo, nirodhadhammo’ti bhante, vuccati. Katamo nu kho, bhante, nirodhadhammo”ti? “Rūpaṃ kho, rādha, nirodhadhammo, vedanā nirodhadhammo, saññā nirodhadhammo, saṅkhārā nirodhadhammo, viññāṇaṃ nirodhadhammo. Evaṃ passaṃ …pe… nāparaṃ itthattāyāti pajānātī”ti. Dvādasamaṃ.
Rādhasaṃyuttassa dutiyo vaggo.
Tassuddānaṃ–
Māro ca māradhammo ca, aniccena apare duve;
Dukkhena ca duve vuttā, anattena tatheva ca.
Khayavayasamudayaṃ, nirodhadhammena dvādasāti.