第一千三百五十五章 第一神足经,第二神足经,厌离经,漏尽经,第一心解脱果经,第二心解脱果经, 增支部5集67经到72经

67 第一神足经


"比丘们,任何比丘或比丘尼,若修习五法,多修习五法,可期待两种果之一:或者现世证得究竟智,或者若有余依则成为不还者。


"哪五法?比丘们,此处,比丘修习具足欲三摩地勤行成就之神足,修习具足精进三摩地...(中略)...具足心三摩地...具足观三摩地勤行成就之神足,以及第五增上精进。比丘们,任何比丘或比丘尼,若修习此五法,多修习此五法,可期待两种果之一:或者现世证得究竟智,或者若有余依则成为不还者。"此为第七。


68 第二神足经


"比丘们,我在觉悟之前,未成正等觉时,还是菩萨时,就修习五法,多修习五法。哪五法?修习具足欲三摩地勤行成就之神足,修习具足精进三摩地...具足心三摩地...具足观三摩地勤行成就之神足,以及第五增上精进。比丘们,由于我修习、多修习这些以增上精进为第五的法,所以当我想要证知任何需要亲证的法,只要我引导心向那个方向,就能在那方面获得见证能力,若有适当条件。


"如果我想要:'体验种种神变,即:一身变多身...(中略)...乃至能以身自在到达梵天界',我就能在那方面获得见证能力,若有适当条件。


"如果我想要...(中略)...'由诸漏尽而无漏,心解脱、慧解脱,于现法中亲自证知、实现并安住',我就能在那方面获得见证能力,若有适当条件。"此为第八。


69 厌离经


"比丘们,这五法若修习、多修习,将导向彻底厌离、离欲、止息、寂静、通智、正觉、涅槃。


"哪五法?此处,比丘安住于随观身不净,于食物生起厌恶想,于一切世间生起不欢喜想,于一切行随观无常,于内心善建立死亡想。比丘们,这五法若修习、多修习,将导向彻底厌离、离欲、止息、寂静、通智、正觉、涅槃。"此为第九。


70 漏尽经


"比丘们,这五法若修习、多修习,将导向诸漏尽。哪五法?此处,比丘安住于随观身不净,于食物生起厌恶想,于一切世间生起不欢喜想,于一切行随观无常,于内心善建立死亡想。比丘们,这五法若修习、多修习,将导向诸漏尽。"此为第十。


第二 想品。

其摘要:

二想、二增长,以及论说与共住;

二神足经已说,厌离与漏尽。


 (8) 3. 战士品


71  第一心解脱果经


"比丘们,这五法若修习、多修习,能成为心解脱之果与心解脱之功德,以及慧解脱之果与慧解脱之功德。


"哪五法?此处,比丘安住于随观身不净,于食物生起厌恶想,于一切世间生起不欢喜想,于一切行随观无常,于内心善建立死亡想。比丘们,这五法若修习、多修习,能成为心解脱之果与心解脱之功德,以及慧解脱之果与慧解脱之功德。比丘们,当比丘已心解脱、慧解脱时,他被称为'已举起门闩的比丘','已填平濠沟的比丘','已拔除柱子的比丘','已去除门闩的比丘','已放下旗帜、放下重担、解除束缚的圣者'。"


"比丘们,什么是比丘已举起门闩?此处,比丘已断无明,根已断,如截断的棕榈树,已成为非有,于未来不再生起。比丘们,如是比丘已举起门闩。


"比丘们,什么是比丘已填平濠沟?此处,比丘已断导致再生、轮回的生死,根已断,如截断的棕榈树,已成为非有,于未来不再生起。比丘们,如是比丘已填平濠沟。


"比丘们,什么是比丘已拔除柱子?此处,比丘已断爱,根已断,如截断的棕榈树,已成为非有,于未来不再生起。比丘们,如是比丘已拔除柱子。


"比丘们,什么是比丘已去除门闩?此处,比丘已断五下分结,根已断,如截断的棕榈树,已成为非有,于未来不再生起。比丘们,如是比丘已去除门闩。


"比丘们,什么是比丘已放下旗帜、放下重担、解除束缚的圣者?此处,比丘已断我慢,根已断,如截断的棕榈树,已成为非有,于未来不再生起。比丘们,如是比丘已放下旗帜、放下重担、解除束缚的圣者。"此为第一。


72  第二心解脱果经


"比丘们,这五法若修习、多修习,能成为心解脱之果与心解脱之功德,以及慧解脱之果与慧解脱之功德。哪五法?无常想,于无常苦想,于苦无我想,断想,离欲想。比丘们,这五法若修习、多修习,能成为心解脱之果与心解脱之功德,以及慧解脱之果与慧解脱之功德。比丘们,当比丘已心解脱、慧解脱时,他被称为'已举起门闩的比丘','已填平濠沟的比丘','已拔除柱子的比丘','已去除门闩的比丘','已放下旗帜、放下重担、解除束缚的圣者'。"


"比丘们,什么是比丘已举起门闩?此处,比丘已断无明,根已断,如截断的棕榈树,已成为非有,于未来不再生起。比丘们,如是比丘已举起门闩。


"比丘们,什么是比丘已填平濠沟?此处,比丘已断导致再生、轮回的生死,根已断,如截断的棕榈树,已成为非有,于未来不再生起。比丘们,如是比丘已填平濠沟。


"比丘们,什么是比丘已拔除柱子?此处,比丘已断爱,根已断,如截断的棕榈树,已成为非有,于未来不再生起。比丘们,如是比丘已拔除柱子。


"比丘们,什么是比丘已去除门闩?此处,比丘已断五下分结,根已断,如截断的棕榈树,已成为非有,于未来不再生起。比丘们,如是比丘已去除门闩。


"比丘们,什么是比丘已放下旗帜、放下重担、解除束缚的圣者?此处,比丘已断我慢,根已断,如截断的棕榈树,已成为非有,于未来不再生起。比丘们,如是比丘已放下旗帜、放下重担、解除束缚的圣者。"此为第二。


巴利语原版经文


AN.5.67/ 7. Paṭhama-iddhipādasuttaṃ

   67. “Yo hi koci, bhikkhave, bhikkhu vā bhikkhunī vā pañca dhamme bhāveti, pañca dhamme bahulīkaroti, tassa dvinnaṃ phalānaṃ aññataraṃ phalaṃ pāṭikaṅkhaṃ– diṭṭheva dhamme aññā, sati vā upādisese anāgāmitā.

   “Katame pañca? Idha, bhikkhave, bhikkhu chandasamādhipadhānasaṅkhāra-samannāgataṃ iddhipādaṃ bhāveti, vīriyasamādhi …pe… cittasamādhi… vīmaṃsāsamādhipadhānasaṅkhārasamannāgataṃ iddhipādaṃ bhāveti, ussoḷhiññeva pañcamiṃ. Yo hi koci, bhikkhave, bhikkhu vā bhikkhunī vā ime pañca dhamme bhāveti, ime pañca dhamme bahulīkaroti, tassa dvinnaṃ phalānaṃ aññataraṃ phalaṃ pāṭikaṅkhaṃ– diṭṭheva dhamme aññā, sati vā upādisese anāgāmitā”ti. Sattamaṃ.


AN.5.68/ 8. Dutiya-iddhipādasuttaṃ

   68. “Pubbevāhaṃ, bhikkhave, sambodhā anabhisambuddho bodhisattova samāno pañca dhamme bhāvesiṃ, pañca dhamme bahulīkāsiṃ. Katame pañca? Chandasamādhipadhānasaṅkhārasamannāgataṃ iddhipādaṃ bhāvesiṃ vīriyasamādhi… cittasamādhi… vīmaṃsāsamādhipadhānasaṅkhārasamannāgataṃ iddhipādaṃ bhāvesiṃ, ussoḷhiññeva pañcamiṃ. So kho ahaṃ, bhikkhave, imesaṃ ussoḷhipañcamānaṃ dhammānaṃ bhāvitattā bahulīkatattā yassa yassa abhiññāsacchikaraṇīyassa dhammassa cittaṃ abhininnāmesiṃ abhiññāsacchikiriyāya, tatra tatreva sakkhibhabbataṃ pāpuṇiṃ sati sati āyatane.

   “So sace ākaṅkhiṃ– ‘anekavihitaṃ iddhividhaṃ paccanubhaveyyaṃ …pe… yāva brahmalokāpi kāyena vasaṃ vatteyyan’ti, tatra tatreva sakkhibhabbataṃ pāpuṇiṃ sati sati āyatane.

   “So sace ākaṅkhiṃ …pe… ‘āsavānaṃ khayā anāsavaṃ cetovimuttiṃ paññāvimuttiṃ diṭṭheva dhamme sayaṃ abhiññā sacchikatvā upasampajja vihareyyan’ti, tatra tatreva sakkhibhabbataṃ pāpuṇiṃ sati sati āyatane”ti. Aṭṭhamaṃ.


AN.5.69/ 9. Nibbidāsuttaṃ

   69. “Pañcime, bhikkhave, dhammā bhāvitā bahulīkatā ekantanibbidāya virāgāya nirodhāya upasamāya abhiññāya sambodhāya nibbānāya saṃvattanti.

   “Katame pañca? Idha, bhikkhave, bhikkhu asubhānupassī kāye viharati, āhāre paṭikūlasaññī, sabbaloke anabhiratasaññī, sabbasaṅkhāresu aniccānupassī, maraṇasaññā kho panassa ajjhattaṃ sūpaṭṭhitā hoti. Ime kho, bhikkhave, pañca dhammā bhāvitā bahulīkatā ekantanibbidāya virāgāya nirodhāya upasamāya abhiññāya sambodhāya nibbānāya saṃvattantī”ti. Navamaṃ.


AN.5.70/ 10. Āsavakkhayasuttaṃ

   70. “Pañcime, bhikkhave, dhammā bhāvitā bahulīkatā āsavānaṃ khayāya saṃvattanti. Katame pañca? Idha, bhikkhave, bhikkhu asubhānupassī kāye viharati, āhāre paṭikūlasaññī sabbaloke anabhiratasaññī, sabbasaṅkhāresu aniccānupassī, maraṇasaññā kho panassa ajjhattaṃ sūpaṭṭhitā hoti. Ime kho, bhikkhave, pañca dhammā bhāvitā bahulīkatā āsavānaṃ khayāya saṃvattantī”ti. Dasamaṃ.

  Saññāvaggo dutiyo.

   Tassuddānaṃ–

   Dve ca saññā dve vaḍḍhī ca, sākacchena ca sājīvaṃ;

   Iddhipādā ca dve vuttā, nibbidā cāsavakkhayāti.


(8) 3. Yodhājīvavaggo

AN.5.71/ 1. Paṭhamacetovimuttiphalasuttaṃ

   71. “Pañcime bhikkhave, dhammā bhāvitā bahulīkatā cetovimuttiphalā ca honti cetovimuttiphalānisaṃsā ca, paññāvimuttiphalā ca honti paññāvimuttiphalānisaṃsā ca.

   “Katame pañca? Idha, bhikkhave, bhikkhu asubhānupassī kāye viharati, āhāre paṭikūlasaññī, sabbaloke anabhiratasaññī, sabbasaṅkhāresu aniccānupassī, maraṇasaññā kho panassa ajjhattaṃ sūpaṭṭhitā hoti. Ime kho, bhikkhave, pañca dhammā bhāvitā bahulīkatā cetovimuttiphalā ca honti cetovimuttiphalānisaṃsā ca, paññāvimuttiphalā ca honti paññāvimuttiphalānisaṃsā ca. Yato kho, bhikkhave, bhikkhu cetovimutto ca hoti paññāvimutto ca hoti – ayaṃ vuccati, bhikkhave, ‘bhikkhu ukkhittapaligho itipi, saṃkiṇṇaparikho itipi, abbūḷhesiko itipi, niraggaḷo itipi, ariyo pannaddhajo pannabhāro visaṃyutto itipi’”.

   “Kathañca, bhikkhave, bhikkhu ukkhittapaligho hoti? Idha, bhikkhave, bhikkhuno avijjā pahīnā hoti ucchinnamūlā tālāvatthukatā anabhāvaṃkatā āyatiṃ anuppādadhammā. Evaṃ kho, bhikkhave, bhikkhu ukkhittapaligho hoti.

   “Kathañca, bhikkhave, bhikkhu saṃkiṇṇaparikho hoti? Idha, bhikkhave, bhikkhuno ponobhaviko jātisaṃsāro pahīno hoti ucchinnamūlo tālāvatthukato anabhāvaṃkato āyatiṃ anuppādadhammo. Evaṃ kho, bhikkhave, bhikkhu saṃkiṇṇaparikho hoti.

   “Kathañca, bhikkhave, bhikkhu abbūḷhesiko hoti? Idha bhikkhave, bhikkhuno taṇhā pahīnā hoti ucchinnamūlā tālāvatthukatā anabhāvaṃkatā āyatiṃ anuppādadhammā. Evaṃ kho, bhikkhave, bhikkhu abbūḷhesiko hoti.

   “Kathañca bhikkhave, bhikkhu niraggaḷo hoti? Idha, bhikkhave, bhikkhuno pañcorambhāgiyāni saṃyojanāni pahīnāni honti ucchinnamūlāni tālāvatthukatāni anabhāvaṃkatāni āyatiṃ anuppādadhammāni. Evaṃ kho, bhikkhave, bhikkhu niraggaḷo hoti.

   “Kathañca, bhikkhave, bhikkhu ariyo pannaddhajo pannabhāro visaṃyutto hoti? Idha, bhikkhave, bhikkhuno asmimāno pahīno hoti ucchinnamūlo tālāvatthukato anabhāvaṃkato āyatiṃ anuppādadhammo. Evaṃ kho, bhikkhave, bhikkhu ariyo pannaddhajo pannabhāro visaṃyutto hotī”ti. Paṭhamaṃ.


AN.5.72/ 2. Dutiyacetovimuttiphalasuttaṃ

   72. “Pañcime, bhikkhave, dhammā bhāvitā bahulīkatā cetovimuttiphalā ca honti cetovimuttiphalānisaṃsā ca, paññāvimuttiphalā ca honti paññāvimuttiphalānisaṃsā ca. Katame pañca? Aniccasaññā, anicce dukkhasaññā, dukkhe anattasaññā, pahānasaññā, virāgasaññā– ime kho, bhikkhave, pañca dhammā bhāvitā bahulīkatā cetovimuttiphalā ca honti cetovimuttiphalānisaṃsā ca, paññāvimuttiphalā ca honti paññāvimuttiphalānisaṃsā ca. Yato kho, bhikkhave, bhikkhu cetovimutto ca hoti paññāvimutto ca– ayaṃ vuccati, bhikkhave, ‘bhikkhu ukkhittapaligho itipi, saṃkiṇṇaparikho itipi, abbūḷhesiko itipi, niraggaḷo itipi, ariyo pannaddhajo pannabhāro visaṃyutto itipi’”.

   “Kathañca, bhikkhave, bhikkhu ukkhittapaligho hoti? Idha, bhikkhave, bhikkhuno avijjā pahīnā hoti ucchinnamūlā tālāvatthukatā anabhāvaṃkatā āyatiṃ anuppādadhammā. Evaṃ kho, bhikkhave, bhikkhu ukkhittapaligho hoti.

   “Kathañca, bhikkhave, bhikkhu saṃkiṇṇaparikho hoti? Idha bhikkhave, bhikkhuno ponobhaviko jātisaṃsāro pahīno hoti ucchinnamūlo tālāvatthukato anabhāvaṃkato āyatiṃ anuppādadhammo. Evaṃ kho, bhikkhave, bhikkhu saṃkiṇṇaparikho hoti.

   “Kathañca, bhikkhave, bhikkhu abbūḷhesiko hoti? Idha, bhikkhave, bhikkhuno taṇhā pahīnā hoti ucchinnamūlā tālāvatthukatā anabhāvaṃkatā āyatiṃ anuppādadhammā. Evaṃ kho, bhikkhave, bhikkhu abbūḷhesiko hoti.

   “Kathañca, bhikkhave, bhikkhu niraggaḷo hoti? Idha, bhikkhave, bhikkhuno pañcorambhāgiyāni saṃyojanāni pahīnāni honti ucchinnamūlāni tālāvatthukatāni anabhāvaṃkatāni āyatiṃ anuppādadhammāni. Evaṃ kho, bhikkhave, bhikkhu niraggaḷo hoti.

   “Kathañca, bhikkhave, bhikkhu ariyo pannaddhajo pannabhāro visaṃyutto hoti? Idha, bhikkhave, bhikkhuno asmimāno pahīno hoti ucchinnamūlo tālāvatthukato anabhāvaṃkato āyatiṃ anuppādadhammo. Evaṃ kho, bhikkhave, bhikkhu ariyo pannaddhajo pannabhāro visaṃyutto hotī”ti. Dutiyaṃ.


“第一千三百五十五章 第一神足经,第二神足经,厌离经,漏尽经,第一心解脱果经,第二心解脱果经, 增支部5集67经到72经” 的相关文章

第二十三章 生起哪三种念想会烦恼痛苦?

相应部3相应23经/世间经(憍萨罗相应/有偈篇/祇夜)有个时候,骄萨罗国的波斯匿王来到佛陀的住所,他顶礼佛陀后在一旁坐下,波斯匿王对佛陀说:“世尊,当内心生起什么念想的时候,就会让自己烦恼痛苦、无法安宁?”佛陀说:“大王,当内心生起贪欲念想的时候,就会让自己烦恼痛苦、无法安宁;当内心生起愤怒念想的时...

第四十五章 出家人和乞丐的区别

相应部7相应20经/乞食者经(婆罗门相应/有偈篇/祇夜)有个时候,舍卫城里的一个乞丐来到佛陀的住所,他顶礼佛陀后,对佛陀说:“大德,我是一个乞丐,沿街乞讨为生,然而我看见你们出家人也是挨家挨户的讨饭吃,我与你们出家人有什么区别呢?我们都是向别人乞讨饭食,都是沿街乞讨,难道我也是出家人吗?”佛陀说:“...

第四十六章 世间的河水无法洗去罪恶

相应部7相应21经/散额乐洼经(婆罗门相应/有偈篇/祇夜)有个时候,有一个叫僧伽罗婆的婆罗门住在舍卫城,他是一个相信水能够洗去身上罪业的人,这个婆罗门他每天的早上和晚上都会到河里去沐浴,想要洗去他自己身上的罪恶。那个时候,阿难尊者,中午前穿好法衣,拿着饭钵,到舍卫城中挨家挨户,不分贫富贵贱的化缘饭食...

第六十五章 修行如同将多罗树连根拔起

相应部12相应35经/无明为缘经(因缘相应/因缘篇/修多罗)有个时候,佛陀住在舍卫城的祇树林给孤独园。有一天,佛陀对出家弟子们说:“弟子们,以「无明」为前提条件就会产生「行」,以「行」为前提条件就会产生「识」,以「识」为前提条件就会产生「名色」,以「名色」为前提条件就会产生「六处」,以「六处」为前提...

第八十二章 感受的产生如同摩擦生火

相应部12相应62经/未听闻经第二(因缘相应/因缘篇/修多罗)有个时候,佛陀住在舍卫城的祇树林给孤独园。有一天,佛陀对出家弟子们说:“弟子们,如来现在来为你们说法,你们要认真的听,你们要仔细的思考。”出家弟子们回答:“世尊,我们会认真听您说法的,我们会仔细的思考的,恭请世尊您为我们说法。”佛陀说:“...

第八十三章 被长矛刺穿三百次的痛苦

相应部12相应63经/如儿子的肉经(因缘相应/因缘篇/修多罗)有个时候,佛陀住在舍卫城的祇树林给孤独园。有一天,佛陀对出家弟子们说:“弟子们,世间的人或众生要在世间持续的生存下去,或者未来世继续的投生在这个世间,就需要不断的吃四种食物。他们需要吃哪四种食物呢?第一种是或粗、或细能够填饱肚子的物质食物...