第一千三百三十八章 妄语经,离间语经,粗恶语经,绮语经,贪欲经,瞋恚心经,邪见经,念处经,正勤经,神足经,遍知等经,瞋到遍知等经 增支部4集267经到783经
267 妄语经:
"...自己说妄语,教唆他人说妄语,赞同妄语,赞叹妄语的好处 - 以这些...(中略)。
自己远离妄语,教导他人远离妄语,赞同远离妄语,赞叹远离妄语的功德 - 以这些...(中略)。"第四经。
268 离间语经:
"...自己说离间语,教唆他人说离间语,赞同离间语,赞叹离间语的好处 - 以这些...(中略)。
自己远离离间语,教导他人远离离间语,赞同远离离间语,赞叹远离离间语的功德 - 以这些...(中略)。"第五经。
269 粗恶语经:
"...自己说粗恶语,教唆他人说粗恶语,赞同粗恶语,赞叹粗恶语的好处...(中略)。
自己远离粗恶语,教导他人远离粗恶语,赞同远离粗恶语,赞叹远离粗恶语的功德 - 以这些...(中略)。"第六经。
270 绮语经:
"...自己说绮语,教唆他人说绮语,赞同绮语,赞叹绮语的好处 - 以这些...(中略)。
自己远离绮语,教导他人远离绮语,赞同远离绮语,赞叹远离绮语的功德 - 诸比丘,以这些...(中略)。"第七经。
271 贪欲经:
"...自己有贪欲,教唆他人生贪欲,赞同贪欲,赞叹贪欲的好处...(中略)。
自己无贪欲,教导他人离贪欲,赞同无贪欲,赞叹无贪欲的功德 - 以这些...(中略)。"第八经。
272 瞋恚心经:
"...自己怀瞋恚心,教唆他人生瞋恚,赞同瞋恚,赞叹瞋恚的好处 - 以这些...(中略)。
自己无瞋恚心,教导他人离瞋恚,赞同无瞋恚,赞叹无瞋恚的功德 - 以这些...(中略)。"第九经。
273 邪见经:
"...自己持邪见,教唆他人持邪见,赞同邪见,赞叹邪见的好处 - 以这些...(中略)。
自己持正见,教导他人持正见,赞同正见,赞叹正见的功德 - 诸比丘,具足这四法者,如实投生天界。"第十经。
业道品第七终。
(28)第八 贪欲品
274 念处经:
"诸比丘,为了完全了知贪欲,应当修习四法。何为四法?在此,诸比丘,比丘以热诚、正知、正念观察身,除去对世间的贪忧;对于诸受...(中略)...对于心...(中略)...对于诸法,以热诚、正知、正念观察法,除去对世间的贪忧。诸比丘,为了完全了知贪欲,应当修习这四法。"第一经。
275 正勤经:
"诸比丘,为了完全了知贪欲,应当修习四法。何为四法?在此,诸比丘,比丘为防止未生起的恶不善法生起,生起意愿,精进努力,策励其心,精勤;为断除已生起的恶不善法...(中略)...为令未生起的善法生起...(中略)...为令已生起的善法住立、不忘失、增长、广大、修习圆满,生起意愿,精进努力,策励其心,精勤。诸比丘,为了完全了知贪欲,应当修习这四法。"第二经。
276 神足经:
"诸比丘,为了完全了知贪欲,应当修习四法。何为四法?在此,诸比丘,比丘修习欲神足,具足精进行;修习精进神足...(中略)...修习心神足...(中略)...修习观神足,具足精进行。诸比丘,为了完全了知贪欲,应当修习这四法。"第三经。
277到303 遍知等经:
"诸比丘,为了贪欲的遍知...(中略)...为了遍尽...为了断除...为了灭尽...为了消失...为了离染...为了止息...为了舍离...为了弃舍,应当修习四法...(中略)。"第三十经。
304到783 瞋到遍知等经:
"为了瞋恚的...(中略)...愚痴的...忿怒的...怨恨的...覆藏的...恼害的...嫉妒的...悭吝的...虚伪的...诡诈的...顽固的...激愤的...慢的...过慢的...憍的...放逸的遍知...遍尽...断除...灭尽...消失...离染...止息...舍离...弃舍,应当修习这四法。"第五百一十经。
贪欲品终。
四集终。
巴利语原版经文
267/ 4. Musāvādīsuttaṃ
267. … Attanā ca musāvādī hoti, parañca musāvāde samādapeti, musāvāde ca samanuñño hoti, musāvādassa ca vaṇṇaṃ bhāsati– imehi kho …pe….
Attanā ca musāvādā paṭivirato hoti, parañca musāvādā veramaṇiyā samādapeti, musāvādā veramaṇiyā ca samanuñño hoti, musāvādā veramaṇiyā ca vaṇṇaṃ bhāsati– imehi …pe…. Catutthaṃ.
268/ 5. Pisuṇavācāsuttaṃ
268. … Attanā ca pisuṇavāco hoti, parañca pisuṇāya vācāya samādapeti, pisuṇāya vācāya ca samanuñño hoti, pisuṇāya vācāya ca vaṇṇaṃ bhāsati– imehi …pe….
Attanā ca pisuṇāya vācāya paṭivirato hoti, parañca pisuṇāya vācāya veramaṇiyā samādapeti, pisuṇāya vācāya veramaṇiyā ca samanuñño hoti, pisuṇāya vācāya veramaṇiyā ca vaṇṇaṃ bhāsati– imehi …pe…. Pañcamaṃ.
269/ 6. Pharusavācāsuttaṃ
269. … Attanā ca pharusavāco hoti, parañca pharusāya vācāya samādapeti, pharusāya vācāya ca samanuñño hoti, pharusāya vācāya ca vaṇṇaṃ bhāsati …pe….
Attanā ca pharusāya vācāya paṭivirato hoti, parañca pharusāya vācāya veramaṇiyā samādapeti, pharusāya vācāya veramaṇiyā ca samanuñño hoti, pharusāya vācāya veramaṇiyā ca vaṇṇaṃ bhāsati– imehi kho …pe…. Chaṭṭhaṃ.
270/ 7. Samphappalāpasuttaṃ
270. … Attanā ca samphappalāpī hoti, parañca samphappalāpe samādapeti, samphappalāpe ca samanuñño hoti, samphappalāpassa ca vaṇṇaṃ bhāsati– imehi …pe….
Attanā ca samphappalāpā paṭivirato hoti, parañca samphappalāpā veramaṇiyā samādapeti, samphappalāpā veramaṇiyā ca samanuñño hoti, samphappalāpā veramaṇiyā ca vaṇṇaṃ bhāsati– imehi kho, bhikkhave …pe…. Sattamaṃ.
271/ 8. Abhijjhālusuttaṃ
271. … Attanā ca abhijjhālu hoti, parañca abhijjhāya samādapeti, abhijjhāya ca samanuñño hoti, abhijjhāya ca vaṇṇaṃ bhāsati …pe….
“Attanā ca anabhijjhālu hoti, parañca anabhijjhāya samādapeti, anabhijjhāya ca samanuñño hoti, anabhijjhāya ca vaṇṇaṃ bhāsati– imehi kho …pe…. Aṭṭhamaṃ.
272/ 9. Byāpannacittasuttaṃ
272. … Attanā ca byāpannacitto hoti, parañca byāpāde samādapeti, byāpāde ca samanuñño hoti, byāpādassa ca vaṇṇaṃ bhāsati– imehi …pe….
Attanā ca abyāpannacitto hoti, parañca abyāpāde samādapeti, abyāpāde ca samanuñño hoti, abyāpādassa ca vaṇṇaṃ bhāsati– imehi kho …pe…. Navamaṃ.
273/ 10. Micchādiṭṭhisuttaṃ
273. … Attanā ca micchādiṭṭhiko hoti, parañca micchādiṭṭhiyā samādapeti, micchādiṭṭhiyā ca samanuñño hoti, micchādiṭṭhiyā ca vaṇṇaṃ bhāsati – imehi …pe….
Attanā ca sammādiṭṭhiko hoti, parañca sammādiṭṭhiyā samādapeti, sammādiṭṭhiyā ca samanuñño hoti, sammādiṭṭhiyā ca vaṇṇaṃ bhāsati– imehi kho, bhikkhave, catūhi dhammehi samannāgato yathābhataṃ nikkhitto evaṃ saggeti. Dasamaṃ.
Kammapathavaggo sattamo.
(28) 8. Rāgapeyyālaṃ
274/ 1. Satipaṭṭhānasuttaṃ
274. “Rāgassa bhikkhave, abhiññāya cattāro dhammā bhāvetabbā. Katame cattāro? Idha, bhikkhave, bhikkhu kāye kāyānupassī viharati ātāpī sampajāno satimā vineyya loke abhijjhādomanassaṃ; vedanāsu …pe… citte …pe… dhammesu dhammānupassī viharati ātāpī sampajāno satimā vineyya loke abhijjhādomanassaṃ. Rāgassa, bhikkhave, abhiññāya ime cattāro dhammā bhāvetabbā”ti. Paṭhamaṃ.
275/ 2. Sammappadhānasuttaṃ
275. “Rāgassa, bhikkhave, abhiññāya cattāro dhammā bhāvetabbā. Katame cattāro? Idha, bhikkhave, bhikkhu anuppannānaṃ pāpakānaṃ akusalānaṃ dhammānaṃ anuppādāya chandaṃ janeti vāyamati vīriyaṃ ārabhati cittaṃ paggaṇhāti padahati; uppannānaṃ pāpakānaṃ akusalānaṃ dhammānaṃ pahānāya …pe… anuppannānaṃ kusalānaṃ dhammānaṃ uppādāya …pe… uppannānaṃ kusalānaṃ dhammānaṃ ṭhitiyā asammosāya bhiyyobhāvāya vepullāya bhāvanāya pāripūriyā chandaṃ janeti vāyamati vīriyaṃ ārabhati cittaṃ paggaṇhāti padahati. Rāgassa, bhikkhave, abhiññāya ime cattāro dhammā bhāvetabbā”ti. Dutiyaṃ.
276/ 3. Iddhipādasuttaṃ
276. “Rāgassa, bhikkhave, abhiññāya cattāro dhammā bhāvetabbā. Katame cattāro? Idha, bhikkhave, bhikkhu chandasamādhipadhānasaṅkhārasamannāgataṃ iddhipādaṃ bhāveti; vīriyasamādhi …pe… cittasamādhi …pe… vīmaṃsāsamādhipadhānasaṅkhārasamannāgataṃ iddhipādaṃ bhāveti. Rāgassa, bhikkhave, abhiññāya ime cattāro dhammā bhāvetabbā”ti. Tatiyaṃ.
277-303/ 4- 30. Pariññādisuttāni
277-303. “Rāgassa bhikkhave, pariññāya …pe… parikkhayāya… pahānāya… khayāya vayāya… virāgāya… nirodhāya… cāgāya… paṭinissaggāya cattāro dhammā bhāvetabbā …pe…. Tiṃsatimaṃ.
304-783/ 31- 510. Dosa-abhiññādisuttāni
304-783. “Dosassa …pe… mohassa… kodhassa… upanāhassa… makkhassa… paḷāsassa… issāya… macchariyassa… māyāya… sāṭheyyassa… thambhassa… sārambhassa… mānassa… atimānassa… madassa… pamādassa abhiññāya… pariññāya… parikkhayāya… pahānāya… khayāya… vayāya… virāgāya… nirodhāya… cāgāya… paṭinissaggāya ime cattāro dhammā bhāvetabbā”ti. Dasuttarapañcasatimaṃ.
Rāgapeyyālaṃ niṭṭhitaṃ.
Catukkanipātapāḷi niṭṭhitā.