第一千二百六十七章 无过失经,业行经,第一清净经,第二清净经 增支部3集119经到122经

增支部3集119经到122经


119.无过失经


"比丘们,有三种过失。是哪三种?戒行过失、心意过失、见解过失。


什么是戒行过失?在此,某人杀生...妄语。这就是所谓的戒行过失。


什么是心意过失?在此,某人贪婪且怀有恶意。这就是所谓的心意过失。


什么是见解过失?在此,某人持邪见,见解颠倒,认为'没有布施,没有供养...没有能以自己的智慧证知此世他世并宣说的人'。这就是所谓的见解过失。比丘们,由于戒行过失...由于见解过失,众生身坏命终后,会堕入恶趣、苦界、地狱。就像抛向空中的完整宝珠,无论落在何处都会稳稳落地一样。


比丘们,也有三种成就:戒行成就、心意成就、见解成就。


什么是戒行成就?在此,某人远离杀生...远离妄语。这就是所谓的戒行成就。


什么是心意成就?在此,某人无贪婪、无恶意。这就是所谓的心意成就。


什么是见解成就?在此,某人具足正见,见解不颠倒,认为'有布施,有供养...有能以自己的智慧证知此世他世并宣说的人'。这就是所谓的见解成就。比丘们,由于戒行成就,众生身坏命终后,会往生善趣、天界。由于心意成就...由于见解成就,众生身坏命终后,会往生善趣、天界。就像抛向空中的完整宝珠,无论落在何处都会稳稳落地一样。这就是三种成就。"


120.业行经


"比丘们,有三种过失。是哪三种?业行过失、活命过失、见解过失。


什么是业行过失?在此,某人杀生...妄语。这就是所谓的业行过失。


什么是活命过失?在此,某人以邪命谋生,以不正当的方式维持生活。这就是所谓的活命过失。


什么是见解过失?在此,某人持邪见,见解颠倒,认为'没有布施,没有供养...没有能以自己的智慧证知此世他世并宣说的人'。这就是所谓的见解过失。这就是三种过失。


比丘们,也有三种成就:业行成就、活命成就、见解成就。


什么是业行成就?在此,某人远离杀生...远离妄语。这就是所谓的业行成就。


什么是活命成就?在此,某人以正命谋生,以正当的方式维持生活。这就是所谓的活命成就。


什么是见解成就?在此,某人具足正见,见解不颠倒,认为'有布施,有供养...有能以自己的智慧证知此世他世并宣说的人'。这就是所谓的见解成就。这就是三种成就。"


121.第一清净经


"比丘们,有三种清净。是哪三种?身清净、语清净、意清净。


什么是身清净?在此,某人远离杀生,远离不与取,远离欲邪行。这就是所谓的身清净。


什么是语清净?在此,某人远离妄语,远离离间语,远离粗恶语,远离绮语。这就是所谓的语清净。


什么是意清净?在此,某人无贪婪,无恶意,具足正见。这就是所谓的意清净。这就是三种清净。"


122.第二清净经


"比丘们,有三种清净。是哪三种?身清净、语清净、意清净。


什么是身清净?在此,比丘远离杀生,远离不与取,远离非梵行。这就是所谓的身清净。


什么是语清净?在此,比丘远离妄语,远离离间语,远离粗恶语,远离绮语。这就是所谓的语清净。


什么是意清净?在此,比丘:

当内心有欲贪时,了知'我内心有欲贪';

当内心无欲贪时,了知'我内心无欲贪';

他了知未生起的欲贪如何生起;

他了知已生起的欲贪如何断除;

他了知已断除的欲贪如何在未来不再生起。


当内心有嗔恚时,了知'我内心有嗔恚';

当内心无嗔恚时,了知'我内心无嗔恚';

他了知未生起的嗔恚如何生起;

他了知已生起的嗔恚如何断除;

他了知已断除的嗔恚如何在未来不再生起。


当内心有昏沉睡眠时,了知'我内心有昏沉睡眠';

当内心无昏沉睡眠时,了知'我内心无昏沉睡眠';

他了知未生起的昏沉睡眠如何生起;

他了知已生起的昏沉睡眠如何断除;

他了知已断除的昏沉睡眠如何在未来不再生起。


当内心有掉举恶作时,了知'我内心有掉举恶作';

当内心无掉举恶作时,了知'我内心无掉举恶作';

他了知未生起的掉举恶作如何生起;

他了知已生起的掉举恶作如何断除;

他了知已断除的掉举恶作如何在未来不再生起。


当内心有疑时,了知'我内心有疑';

当内心无疑时,了知'我内心无疑';

他了知未生起的疑如何生起;

他了知已生起的疑如何断除;

他了知已断除的疑如何在未来不再生起。


这就是所谓的意清净。这就是三种清净。


"身净、语净、心净无漏,

具足清净,洗净诸恶。"


巴利语原版经文


119/ 6. Apaṇṇakasuttaṃ

   119. “Tisso imā, bhikkhave, vipattiyo. Katamā tisso? Sīlavipatti, cittavipatti, diṭṭhivipatti. Katamā ca, bhikkhave, sīlavipatti? Idha, bhikkhave, ekacco pāṇātipātī hoti …pe… samphappalāpī hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, sīlavipatti.

   “Katamā ca, bhikkhave, cittavipatti? Idha, bhikkhave, ekacco abhijjhālu hoti byāpannacitto. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, cittavipatti.

   “Katamā ca, bhikkhave, diṭṭhivipatti? Idha, bhikkhave, ekacco micchādiṭṭhiko hoti viparītadassano– ‘natthi dinnaṃ, natthi yiṭṭhaṃ …pe… ye imañca lokaṃ parañca lokaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā pavedentī’ti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, diṭṭhivipatti. Sīlavipattihetu vā, bhikkhave …pe… diṭṭhivipattihetu vā, bhikkhave, sattā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjanti. Seyyathāpi, bhikkhave, apaṇṇako maṇi uddhaṃ khitto yena yeneva patiṭṭhāti suppatiṭṭhitaṃyeva patiṭṭhāti; evamevaṃ kho, bhikkhave, sīlavipattihetu vā sattā …pe… upapajjanti. Imā kho, bhikkhave, tisso vipattiyoti.

   “Tisso imā, bhikkhave, sampadā. Katamā tisso? Sīlasampadā, cittasampadā, diṭṭhisampadā Katamā ca, bhikkhave, sīlasampadā? Idha, bhikkhave, ekacco pāṇātipātā paṭivirato hoti …pe… ayaṃ vuccati, bhikkhave, sīlasampadā.

   “Katamā ca, bhikkhave, cittasampadā? Idha, bhikkhave, ekacco anabhijjhālu hoti abyāpannacitto. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, cittasampadā.

   “Katamā ca, bhikkhave, diṭṭhisampadā? Idha, bhikkhave, ekacco sammādiṭṭhiko hoti aviparītadassano– ‘atthi dinnaṃ, atthi yiṭṭhaṃ …pe… ye imañca lokaṃ parañca lokaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā pavedentī’ti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, diṭṭhisampadā. Sīlasampadāhetu vā bhikkhave, sattā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjanti. Cittasampadāhetu vā …pe… diṭṭhisampadāhetu vā, bhikkhave, sattā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjanti. Seyyathāpi, bhikkhave, apaṇṇako maṇi uddhaṃ khitto yena yeneva patiṭṭhāti suppatiṭṭhitaṃyeva patiṭṭhāti; evamevaṃ kho, bhikkhave, sīlasampadāhetu vā sattā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjanti, cittasampadāhetu vā sattā …pe… diṭṭhisampadāhetu vā sattā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjanti. Imā kho, bhikkhave, tisso sampadā”ti. Chaṭṭhaṃ.


120/ 7. Kammantasuttaṃ

   120. “Tisso imā, bhikkhave, vipattiyo. Katamā tisso? Kammantavipatti, ājīvavipatti, diṭṭhivipatti. Katamā ca, bhikkhave, kammantavipatti? Idha, bhikkhave, ekacco pāṇātipātī hoti …pe… samphappalāpī hoti Ayaṃ vuccati, bhikkhave, kammantavipatti.

   “Katamā ca, bhikkhave, ājīvavipatti? Idha, bhikkhave, ekacco micchā-ājīvo hoti, micchā-ājīvena jīvikaṃ kappeti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, ājīvavipatti.

   “Katamā ca, bhikkhave, diṭṭhivipatti? Idha bhikkhave, ekacco micchādiṭṭhiko hoti viparītadassano – ‘natthi dinnaṃ, natthi yiṭṭhaṃ …pe… ye imañca lokaṃ parañca lokaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā pavedentī’ti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, diṭṭhivipatti. Imā kho, bhikkhave, tisso vipattiyoti.

   “Tisso imā, bhikkhave, sampadā. Katamā tisso? Kammantasampadā, ājīvasampadā, diṭṭhisampadā. Katamā ca, bhikkhave, kammantasampadā? Idha, bhikkhave, ekacco pāṇātipātā paṭivirato hoti …pe… samphappalāpā paṭivirato hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, kammantasampadā.

   “Katamā ca, bhikkhave, ājīvasampadā? Idha, bhikkhave, ekacco sammā-ājīvo hoti, sammā-ājīvena jīvikaṃ kappeti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, ājīvasampadā.

   “Katamā ca, bhikkhave, diṭṭhisampadā? Idha, bhikkhave, ekacco sammādiṭṭhiko hoti aviparītadassano– ‘atthi dinnaṃ, atthi yiṭṭhaṃ …pe… ye imañca lokaṃ parañca lokaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā pavedentī’ti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, diṭṭhisampadā. Imā kho, bhikkhave, tisso sampadā”ti. Sattamaṃ.


121/ 8. Paṭhamasoceyyasuttaṃ

   121. “Tīṇimāni, bhikkhave, soceyyāni. Katamāni tīṇi? Kāyasoceyyaṃ, vacīsoceyyaṃ, manosoceyyaṃ. Katamañca, bhikkhave, kāyasoceyyaṃ? Idha, bhikkhave, ekacco pāṇātipātā paṭivirato hoti, adinnādānā paṭivirato hoti, kāmesumicchācārā paṭivirato hoti. Idaṃ vuccati, bhikkhave, kāyasoceyyaṃ.

   “Katamañca, bhikkhave, vacīsoceyyaṃ? Idha, bhikkhave, ekacco musāvādā paṭivirato hoti, pisuṇāya vācāya paṭivirato hoti, pharusāya vācāya paṭivirato hoti, samphappalāpā paṭivirato hoti. Idaṃ vuccati bhikkhave, vacīsoceyyaṃ.

   “Katamañca, bhikkhave, manosoceyyaṃ? Idha, bhikkhave, ekacco anabhijjhālu hoti abyāpannacitto sammādiṭṭhiko. Idaṃ vuccati, bhikkhave, manosoceyyaṃ. Imāni kho, bhikkhave, tīṇi soceyyānī”ti. Aṭṭhamaṃ.


122/ 9. Dutiyasoceyyasuttaṃ

   122. “Tīṇimāni, bhikkhave, soceyyāni. Katamāni tīṇi? Kāyasoceyyaṃ, vacīsoceyyaṃ, manosoceyyaṃ. Katamañca, bhikkhave, kāyasoceyyaṃ? Idha, bhikkhave, bhikkhu pāṇātipātā paṭivirato hoti, adinnādānā paṭivirato hoti, abrahmacariyā paṭivirato hoti. Idaṃ vuccati, bhikkhave, kāyasoceyyaṃ.

   “Katamañca, bhikkhave, vacīsoceyyaṃ? Idha, bhikkhave, bhikkhu musāvādā paṭivirato hoti, pisuṇāya vācāya paṭivirato hoti, pharusāya vācāya paṭivirato hoti, samphappalāpā paṭivirato hoti. Idaṃ vuccati, bhikkhave, vacīsoceyyaṃ.

   “Katamañca, bhikkhave, manosoceyyaṃ? Idha, bhikkhave, bhikkhu santaṃ vā ajjhattaṃ kāmacchandaṃ– ‘atthi me ajjhattaṃ kāmacchando’ti pajānāti; asantaṃ vā ajjhattaṃ kāmacchandaṃ– ‘natthi me ajjhattaṃ kāmacchando’ti pajānāti; yathā ca anuppannassa kāmacchandassa uppādo hoti, tañca pajānāti; yathā ca uppannassa kāmacchandassa pahānaṃ hoti tañca pajānāti; yathā ca pahīnassa kāmacchandassa āyatiṃ anuppādo hoti, tañca pajānāti; santaṃ vā ajjhattaṃ byāpādaṃ– ‘atthi me ajjhattaṃ byāpādo’ti pajānāti; asantaṃ vā ajjhattaṃ byāpādaṃ– ‘natthi me ajjhattaṃ byāpādo’ti pajānāti; yathā ca anuppannassa byāpādassa uppādo hoti, tañca pajānāti; yathā ca uppannassa byāpādassa pahānaṃ hoti, tañca pajānāti; yathā ca pahīnassa byāpādassa āyatiṃ anuppādo hoti, tañca pajānāti; santaṃ vā ajjhattaṃ thinamiddhaṃ– ‘atthi me ajjhattaṃ thinamiddhan’ti pajānāti; asantaṃ vā ajjhattaṃ thinamiddhaṃ– ‘natthi me ajjhattaṃ thinamiddhan’ti pajānāti; yathā ca anuppannassa thinamiddhassa uppādo hoti, tañca pajānāti; yathā ca uppannassa thinamiddhassa pahānaṃ hoti, tañca pajānāti; yathā ca pahīnassa thinamiddhassa āyatiṃ anuppādo hoti, tañca pajānāti; santaṃ vā ajjhattaṃ uddhaccakukkuccaṃ– ‘atthi me ajjhattaṃ uddhaccakukkuccan’ti pajānāti; asantaṃ vā ajjhattaṃ uddhaccakukkuccaṃ– ‘natthi me ajjhattaṃ uddhaccakukkuccan’ti pajānāti; yathā ca anuppannassa uddhaccakukkuccassa uppādo hoti, tañca pajānāti; yathā ca uppannassa uddhaccakukkuccassa pahānaṃ hoti, tañca pajānāti; yathā ca pahīnassa uddhaccakukkuccassa āyatiṃ anuppādo hoti, tañca pajānāti; santaṃ vā ajjhattaṃ vicikicchaṃ– ‘atthi me ajjhattaṃ vicikicchā’ti pajānāti; asantaṃ vā ajjhattaṃ vicikicchaṃ– ‘natthi me ajjhattaṃ vicikicchā’ti pajānāti; yathā ca anuppannāya vicikicchāya uppādo hoti, tañca pajānāti; yathā ca uppannāya vicikicchāya pahānaṃ hoti, tañca pajānāti; yathā ca pahīnāya vicikicchāya āyatiṃ anuppādo hoti, tañca pajānāti. Idaṃ vuccati, bhikkhave, manosoceyyaṃ. Imāni kho, bhikkhave, tīṇi soceyyānīti.

  “Kāyasuciṃ vacīsuciṃ, cetosuciṃ anāsavaṃ;

  Suciṃ soceyyasampannaṃ, āhu ninhātapāpakan”ti. Navamaṃ.


“第一千二百六十七章 无过失经,业行经,第一清净经,第二清净经 增支部3集119经到122经” 的相关文章

第十四章 怎么样做才能睡个好觉?

相应部3相应14经/战斗经第一(憍萨罗相应/有偈篇/祇夜)有个时候,摩揭陀国的阿闍世王突然率领军队偷袭了迦尸国,并且在占领迦尸国后,又继续入侵骄萨罗国。骄萨罗国的军队被攻击后,波斯匿王仓促的率领军队,准备抵御阿闍世王军队的入侵。由于事发突然,波斯匿王毫无准备,他率领的军队又没有战心,很快阿闍世王的军...

第二十六章 杀死什么能让自己不生烦恼?

7.婆罗门相应1.阿罗汉品相应部7相应1经/大那若尼经(婆罗门相应/有偈篇/祇夜)有个时候,佛陀住在王舍城栗鼠饲养处的竹林中,那个时候,有一位叫婆罗堕若的婆罗门,他的妻子大那若尼对佛法僧三宝有坚固的信心。有一次大那若尼给婆罗堕若婆罗门送饭,不小心跌倒了,她虔诚恭敬的诵念三次:“南无本师释迦牟尼佛!南...

第三十一章 如何才能解开束缚和捆绑?

相应部7相应6经/结缚经(婆罗门相应/有偈篇/祇夜)有个时候,结缚婆罗门来到佛陀的住所,顶佛陀后,他在一旁坐下,结缚婆罗门对佛陀说:“世尊,世间的人被自己内心生起的念想束缚捆绑,被世间的事物事情束缚捆绑,世尊,谁才能解开这个束缚捆绑,谁才能从自己的念想和世间的事物事情中解脱出来呢?”这时,结缚婆罗门...

第三十二章 清净是循序渐进修行出来的

相应部7相应7经/概要经(婆罗门相应/有偈篇/祇夜)有个时候,清净婆罗门来到佛陀的住所,顶礼佛陀后,他在一旁坐好。清净婆罗门对佛陀说:“世尊,世间所有的婆罗门修行人都不清净,即便他们受持戒律,修习各种苦行。这个世间只有智慧和身口意修行都圆满的人才是最清净的人,也就是说只有那些受持戒律,由此让内心清净...

第四十二章 内心没有可以砍伐的树木

相应部7相应17经/监工经(婆罗门相应/有偈篇/祇夜)有个时候,佛陀住在骄萨罗国的某处森林中,那时,有个婆罗门正在监督工人砍伐树木,他看见佛陀正在一颗大树下静坐,于是他心里就想:「我在这片森林里监督工人砍伐树木,我以监督工人砍伐树木为乐,而这个静坐的出家人,他以什么为乐呢?」想完,这个婆罗门就走到佛...

第四十九章 烦恼和痛苦除灭的方法

相应部12相应2经/解析经(因缘相应/因缘篇/修多罗)有个时候,佛陀住在舍卫城的祇树林给孤独园,有一天佛陀对出家弟子们说:“弟子们,如来今天再来为你们讲说因缘法,你们要认真的听,你们要仔细的思考。”出家弟子们回答:“世尊,我们会认真的听您说法的,我们会仔细的思考的。”佛陀说:“弟子们,什么是因缘法呢...