第一千二百六十七章 无过失经,业行经,第一清净经,第二清净经 增支部3集119经到122经
增支部3集119经到122经
119.无过失经
"比丘们,有三种过失。是哪三种?戒行过失、心意过失、见解过失。
什么是戒行过失?在此,某人杀生...妄语。这就是所谓的戒行过失。
什么是心意过失?在此,某人贪婪且怀有恶意。这就是所谓的心意过失。
什么是见解过失?在此,某人持邪见,见解颠倒,认为'没有布施,没有供养...没有能以自己的智慧证知此世他世并宣说的人'。这就是所谓的见解过失。比丘们,由于戒行过失...由于见解过失,众生身坏命终后,会堕入恶趣、苦界、地狱。就像抛向空中的完整宝珠,无论落在何处都会稳稳落地一样。
比丘们,也有三种成就:戒行成就、心意成就、见解成就。
什么是戒行成就?在此,某人远离杀生...远离妄语。这就是所谓的戒行成就。
什么是心意成就?在此,某人无贪婪、无恶意。这就是所谓的心意成就。
什么是见解成就?在此,某人具足正见,见解不颠倒,认为'有布施,有供养...有能以自己的智慧证知此世他世并宣说的人'。这就是所谓的见解成就。比丘们,由于戒行成就,众生身坏命终后,会往生善趣、天界。由于心意成就...由于见解成就,众生身坏命终后,会往生善趣、天界。就像抛向空中的完整宝珠,无论落在何处都会稳稳落地一样。这就是三种成就。"
120.业行经
"比丘们,有三种过失。是哪三种?业行过失、活命过失、见解过失。
什么是业行过失?在此,某人杀生...妄语。这就是所谓的业行过失。
什么是活命过失?在此,某人以邪命谋生,以不正当的方式维持生活。这就是所谓的活命过失。
什么是见解过失?在此,某人持邪见,见解颠倒,认为'没有布施,没有供养...没有能以自己的智慧证知此世他世并宣说的人'。这就是所谓的见解过失。这就是三种过失。
比丘们,也有三种成就:业行成就、活命成就、见解成就。
什么是业行成就?在此,某人远离杀生...远离妄语。这就是所谓的业行成就。
什么是活命成就?在此,某人以正命谋生,以正当的方式维持生活。这就是所谓的活命成就。
什么是见解成就?在此,某人具足正见,见解不颠倒,认为'有布施,有供养...有能以自己的智慧证知此世他世并宣说的人'。这就是所谓的见解成就。这就是三种成就。"
121.第一清净经
"比丘们,有三种清净。是哪三种?身清净、语清净、意清净。
什么是身清净?在此,某人远离杀生,远离不与取,远离欲邪行。这就是所谓的身清净。
什么是语清净?在此,某人远离妄语,远离离间语,远离粗恶语,远离绮语。这就是所谓的语清净。
什么是意清净?在此,某人无贪婪,无恶意,具足正见。这就是所谓的意清净。这就是三种清净。"
122.第二清净经
"比丘们,有三种清净。是哪三种?身清净、语清净、意清净。
什么是身清净?在此,比丘远离杀生,远离不与取,远离非梵行。这就是所谓的身清净。
什么是语清净?在此,比丘远离妄语,远离离间语,远离粗恶语,远离绮语。这就是所谓的语清净。
什么是意清净?在此,比丘:
当内心有欲贪时,了知'我内心有欲贪';
当内心无欲贪时,了知'我内心无欲贪';
他了知未生起的欲贪如何生起;
他了知已生起的欲贪如何断除;
他了知已断除的欲贪如何在未来不再生起。
当内心有嗔恚时,了知'我内心有嗔恚';
当内心无嗔恚时,了知'我内心无嗔恚';
他了知未生起的嗔恚如何生起;
他了知已生起的嗔恚如何断除;
他了知已断除的嗔恚如何在未来不再生起。
当内心有昏沉睡眠时,了知'我内心有昏沉睡眠';
当内心无昏沉睡眠时,了知'我内心无昏沉睡眠';
他了知未生起的昏沉睡眠如何生起;
他了知已生起的昏沉睡眠如何断除;
他了知已断除的昏沉睡眠如何在未来不再生起。
当内心有掉举恶作时,了知'我内心有掉举恶作';
当内心无掉举恶作时,了知'我内心无掉举恶作';
他了知未生起的掉举恶作如何生起;
他了知已生起的掉举恶作如何断除;
他了知已断除的掉举恶作如何在未来不再生起。
当内心有疑时,了知'我内心有疑';
当内心无疑时,了知'我内心无疑';
他了知未生起的疑如何生起;
他了知已生起的疑如何断除;
他了知已断除的疑如何在未来不再生起。
这就是所谓的意清净。这就是三种清净。
"身净、语净、心净无漏,
具足清净,洗净诸恶。"
巴利语原版经文
119/ 6. Apaṇṇakasuttaṃ
119. “Tisso imā, bhikkhave, vipattiyo. Katamā tisso? Sīlavipatti, cittavipatti, diṭṭhivipatti. Katamā ca, bhikkhave, sīlavipatti? Idha, bhikkhave, ekacco pāṇātipātī hoti …pe… samphappalāpī hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, sīlavipatti.
“Katamā ca, bhikkhave, cittavipatti? Idha, bhikkhave, ekacco abhijjhālu hoti byāpannacitto. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, cittavipatti.
“Katamā ca, bhikkhave, diṭṭhivipatti? Idha, bhikkhave, ekacco micchādiṭṭhiko hoti viparītadassano– ‘natthi dinnaṃ, natthi yiṭṭhaṃ …pe… ye imañca lokaṃ parañca lokaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā pavedentī’ti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, diṭṭhivipatti. Sīlavipattihetu vā, bhikkhave …pe… diṭṭhivipattihetu vā, bhikkhave, sattā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjanti. Seyyathāpi, bhikkhave, apaṇṇako maṇi uddhaṃ khitto yena yeneva patiṭṭhāti suppatiṭṭhitaṃyeva patiṭṭhāti; evamevaṃ kho, bhikkhave, sīlavipattihetu vā sattā …pe… upapajjanti. Imā kho, bhikkhave, tisso vipattiyoti.
“Tisso imā, bhikkhave, sampadā. Katamā tisso? Sīlasampadā, cittasampadā, diṭṭhisampadā Katamā ca, bhikkhave, sīlasampadā? Idha, bhikkhave, ekacco pāṇātipātā paṭivirato hoti …pe… ayaṃ vuccati, bhikkhave, sīlasampadā.
“Katamā ca, bhikkhave, cittasampadā? Idha, bhikkhave, ekacco anabhijjhālu hoti abyāpannacitto. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, cittasampadā.
“Katamā ca, bhikkhave, diṭṭhisampadā? Idha, bhikkhave, ekacco sammādiṭṭhiko hoti aviparītadassano– ‘atthi dinnaṃ, atthi yiṭṭhaṃ …pe… ye imañca lokaṃ parañca lokaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā pavedentī’ti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, diṭṭhisampadā. Sīlasampadāhetu vā bhikkhave, sattā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjanti. Cittasampadāhetu vā …pe… diṭṭhisampadāhetu vā, bhikkhave, sattā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjanti. Seyyathāpi, bhikkhave, apaṇṇako maṇi uddhaṃ khitto yena yeneva patiṭṭhāti suppatiṭṭhitaṃyeva patiṭṭhāti; evamevaṃ kho, bhikkhave, sīlasampadāhetu vā sattā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjanti, cittasampadāhetu vā sattā …pe… diṭṭhisampadāhetu vā sattā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjanti. Imā kho, bhikkhave, tisso sampadā”ti. Chaṭṭhaṃ.
120/ 7. Kammantasuttaṃ
120. “Tisso imā, bhikkhave, vipattiyo. Katamā tisso? Kammantavipatti, ājīvavipatti, diṭṭhivipatti. Katamā ca, bhikkhave, kammantavipatti? Idha, bhikkhave, ekacco pāṇātipātī hoti …pe… samphappalāpī hoti Ayaṃ vuccati, bhikkhave, kammantavipatti.
“Katamā ca, bhikkhave, ājīvavipatti? Idha, bhikkhave, ekacco micchā-ājīvo hoti, micchā-ājīvena jīvikaṃ kappeti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, ājīvavipatti.
“Katamā ca, bhikkhave, diṭṭhivipatti? Idha bhikkhave, ekacco micchādiṭṭhiko hoti viparītadassano – ‘natthi dinnaṃ, natthi yiṭṭhaṃ …pe… ye imañca lokaṃ parañca lokaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā pavedentī’ti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, diṭṭhivipatti. Imā kho, bhikkhave, tisso vipattiyoti.
“Tisso imā, bhikkhave, sampadā. Katamā tisso? Kammantasampadā, ājīvasampadā, diṭṭhisampadā. Katamā ca, bhikkhave, kammantasampadā? Idha, bhikkhave, ekacco pāṇātipātā paṭivirato hoti …pe… samphappalāpā paṭivirato hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, kammantasampadā.
“Katamā ca, bhikkhave, ājīvasampadā? Idha, bhikkhave, ekacco sammā-ājīvo hoti, sammā-ājīvena jīvikaṃ kappeti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, ājīvasampadā.
“Katamā ca, bhikkhave, diṭṭhisampadā? Idha, bhikkhave, ekacco sammādiṭṭhiko hoti aviparītadassano– ‘atthi dinnaṃ, atthi yiṭṭhaṃ …pe… ye imañca lokaṃ parañca lokaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā pavedentī’ti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, diṭṭhisampadā. Imā kho, bhikkhave, tisso sampadā”ti. Sattamaṃ.
121/ 8. Paṭhamasoceyyasuttaṃ
121. “Tīṇimāni, bhikkhave, soceyyāni. Katamāni tīṇi? Kāyasoceyyaṃ, vacīsoceyyaṃ, manosoceyyaṃ. Katamañca, bhikkhave, kāyasoceyyaṃ? Idha, bhikkhave, ekacco pāṇātipātā paṭivirato hoti, adinnādānā paṭivirato hoti, kāmesumicchācārā paṭivirato hoti. Idaṃ vuccati, bhikkhave, kāyasoceyyaṃ.
“Katamañca, bhikkhave, vacīsoceyyaṃ? Idha, bhikkhave, ekacco musāvādā paṭivirato hoti, pisuṇāya vācāya paṭivirato hoti, pharusāya vācāya paṭivirato hoti, samphappalāpā paṭivirato hoti. Idaṃ vuccati bhikkhave, vacīsoceyyaṃ.
“Katamañca, bhikkhave, manosoceyyaṃ? Idha, bhikkhave, ekacco anabhijjhālu hoti abyāpannacitto sammādiṭṭhiko. Idaṃ vuccati, bhikkhave, manosoceyyaṃ. Imāni kho, bhikkhave, tīṇi soceyyānī”ti. Aṭṭhamaṃ.
122/ 9. Dutiyasoceyyasuttaṃ
122. “Tīṇimāni, bhikkhave, soceyyāni. Katamāni tīṇi? Kāyasoceyyaṃ, vacīsoceyyaṃ, manosoceyyaṃ. Katamañca, bhikkhave, kāyasoceyyaṃ? Idha, bhikkhave, bhikkhu pāṇātipātā paṭivirato hoti, adinnādānā paṭivirato hoti, abrahmacariyā paṭivirato hoti. Idaṃ vuccati, bhikkhave, kāyasoceyyaṃ.
“Katamañca, bhikkhave, vacīsoceyyaṃ? Idha, bhikkhave, bhikkhu musāvādā paṭivirato hoti, pisuṇāya vācāya paṭivirato hoti, pharusāya vācāya paṭivirato hoti, samphappalāpā paṭivirato hoti. Idaṃ vuccati, bhikkhave, vacīsoceyyaṃ.
“Katamañca, bhikkhave, manosoceyyaṃ? Idha, bhikkhave, bhikkhu santaṃ vā ajjhattaṃ kāmacchandaṃ– ‘atthi me ajjhattaṃ kāmacchando’ti pajānāti; asantaṃ vā ajjhattaṃ kāmacchandaṃ– ‘natthi me ajjhattaṃ kāmacchando’ti pajānāti; yathā ca anuppannassa kāmacchandassa uppādo hoti, tañca pajānāti; yathā ca uppannassa kāmacchandassa pahānaṃ hoti tañca pajānāti; yathā ca pahīnassa kāmacchandassa āyatiṃ anuppādo hoti, tañca pajānāti; santaṃ vā ajjhattaṃ byāpādaṃ– ‘atthi me ajjhattaṃ byāpādo’ti pajānāti; asantaṃ vā ajjhattaṃ byāpādaṃ– ‘natthi me ajjhattaṃ byāpādo’ti pajānāti; yathā ca anuppannassa byāpādassa uppādo hoti, tañca pajānāti; yathā ca uppannassa byāpādassa pahānaṃ hoti, tañca pajānāti; yathā ca pahīnassa byāpādassa āyatiṃ anuppādo hoti, tañca pajānāti; santaṃ vā ajjhattaṃ thinamiddhaṃ– ‘atthi me ajjhattaṃ thinamiddhan’ti pajānāti; asantaṃ vā ajjhattaṃ thinamiddhaṃ– ‘natthi me ajjhattaṃ thinamiddhan’ti pajānāti; yathā ca anuppannassa thinamiddhassa uppādo hoti, tañca pajānāti; yathā ca uppannassa thinamiddhassa pahānaṃ hoti, tañca pajānāti; yathā ca pahīnassa thinamiddhassa āyatiṃ anuppādo hoti, tañca pajānāti; santaṃ vā ajjhattaṃ uddhaccakukkuccaṃ– ‘atthi me ajjhattaṃ uddhaccakukkuccan’ti pajānāti; asantaṃ vā ajjhattaṃ uddhaccakukkuccaṃ– ‘natthi me ajjhattaṃ uddhaccakukkuccan’ti pajānāti; yathā ca anuppannassa uddhaccakukkuccassa uppādo hoti, tañca pajānāti; yathā ca uppannassa uddhaccakukkuccassa pahānaṃ hoti, tañca pajānāti; yathā ca pahīnassa uddhaccakukkuccassa āyatiṃ anuppādo hoti, tañca pajānāti; santaṃ vā ajjhattaṃ vicikicchaṃ– ‘atthi me ajjhattaṃ vicikicchā’ti pajānāti; asantaṃ vā ajjhattaṃ vicikicchaṃ– ‘natthi me ajjhattaṃ vicikicchā’ti pajānāti; yathā ca anuppannāya vicikicchāya uppādo hoti, tañca pajānāti; yathā ca uppannāya vicikicchāya pahānaṃ hoti, tañca pajānāti; yathā ca pahīnāya vicikicchāya āyatiṃ anuppādo hoti, tañca pajānāti. Idaṃ vuccati, bhikkhave, manosoceyyaṃ. Imāni kho, bhikkhave, tīṇi soceyyānīti.
“Kāyasuciṃ vacīsuciṃ, cetosuciṃ anāsavaṃ;
Suciṃ soceyyasampannaṃ, āhu ninhātapāpakan”ti. Navamaṃ.