第一千二百五十三章 居处经,第一有经,第二有经 增支部3集76经到78经
增支部3集76经到78经
76 居处经
这时,尊者阿难走向世尊,走近后向世尊致敬,然后坐在一旁。世尊对坐在一旁的尊者阿难说:
"阿难,对于那些你们应该同情的人,以及那些认为应该听从你们的人,无论是朋友、同事、亲戚还是血亲,你们都应该在三个方面劝导他们,安置他们,建立他们。哪三个方面?
应该劝导他们、安置他们、建立他们对佛陀的不动信心:'世尊是阿罗汉、正等正觉、明行足、善逝、世间解、无上士、调御丈夫、天人师、佛、世尊'。
应该劝导他们、安置他们、建立他们对法的不动信心:'法由世尊善说,现见性,无时性,来见性,导向性,智者各自证知'。
应该劝导他们、安置他们、建立他们对僧伽的不动信心:'世尊的声闻僧伽是善行道者,世尊的声闻僧伽是正直行道者,世尊的声闻僧伽是如理行道者,世尊的声闻僧伽是和敬行道者,也就是四双八辈。这世尊的声闻僧伽是应请、应供、应施、应合掌,是世间无上福田'。"
"阿难,四大元素可能会发生变化 - 地、水、火、风,但具足对佛陀不动信心的圣弟子不会发生变化。这里所说的变化是:具足对佛陀不动信心的圣弟子会投生到地狱、畜生道或饿鬼界,这是不可能的。
阿难,四大元素可能会发生变化 - 地、水、火、风,但具足对法...对僧伽不动信心的圣弟子不会发生变化。这里所说的变化是:具足对僧伽不动信心的圣弟子会投生到地狱、畜生道或饿鬼界,这是不可能的。
阿难,对于那些你们应该同情的人,以及那些认为应该听从你们的人,无论是朋友、同事、亲戚还是血亲,你们都应该在这三个方面劝导他们,安置他们,建立他们。"
77 第一有经
这时,尊者阿难走向世尊,走近后向世尊致敬,然后坐在一旁。坐在一旁的尊者阿难对世尊说:"尊者,人们说'有,有'。尊者,什么程度上称为'有'呢?"
"阿难,如果没有导向欲界成熟的业,欲有会显现吗?" "不会,尊者。" "因此,阿难,业是田,识是种子,爱是水分。被无明所障、被爱所系缚的众生,识建立在低劣界,如是未来再有生起。
阿难,如果没有导向色界成熟的业,色有会显现吗?" "不会,尊者。" "因此,阿难,业是田,识是种子,爱是水分。被无明所障、被爱所系缚的众生,识建立在中等界,如是未来再有生起。
阿难,如果没有导向无色界成熟的业,无色有会显现吗?" "不会,尊者。" "因此,阿难,业是田,识是种子,爱是水分。被无明所障、被爱所系缚的众生,识建立在殊胜界,如是未来再有生起。阿难,这就是有的生起。"
78 第二有经
这时,尊者阿难走向世尊...(略)...尊者阿难对世尊说:"尊者,人们说'有,有'。尊者,什么程度上称为'有'呢?"
"阿难,如果没有导向欲界成熟的业,欲有会显现吗?" "不会,尊者。" "因此,阿难,业是田,识是种子,爱是水分。被无明所障、被爱所系缚的众生,意志建立在低劣界,愿望建立在低劣界,如是未来再有生起。
阿难,如果没有导向色界成熟的业,色有会显现吗?" "不会,尊者。" "因此,阿难,业是田,识是种子,爱是水分。被无明所障、被爱所系缚的众生,意志建立在中等界,愿望建立在中等界,如是未来再有生起。
阿难,如果没有导向无色界成熟的业,无色有会显现吗?" "不会,尊者。" "因此,阿难,业是田,识是种子,爱是水分。被无明所障、被爱所系缚的众生,意志建立在殊胜界,愿望建立在殊胜界,如是未来再有生起。阿难,这就是有的生起。"
巴利语原版经文
76/ 5. Nivesakasuttaṃ
76. Atha kho āyasmā ānando yena bhagavā tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā bhagavantaṃ abhivādetvā ekamantaṃ nisīdi. Ekamantaṃ nisinnaṃ kho āyasmantaṃ ānandaṃ bhagavā etadavoca–
“Ye, ānanda, anukampeyyātha ye ca sotabbaṃ maññeyyuṃ mittā vā amaccā vā ñātī vā sālohitā vā te vo, ānanda, tīsu ṭhānesu samādapetabbā nivesetabbā patiṭṭhāpetabbā. Katamesu tīsu? Buddhe aveccappasāde samādapetabbā nivesetabbā patiṭṭhāpetabbā– ‘itipi so bhagavā arahaṃ sammāsambuddho vijjācaraṇasampanno sugato lokavidū anuttaro purisadammasārathi; satthā devamanussānaṃ, buddho bhagavā’ti, dhamme aveccappasāde samādapetabbā nivesetabbā patiṭṭhāpetabbā – ‘svākkhāto bhagavatā dhammo sandiṭṭhiko akāliko ehipassiko opaneyyiko paccattaṃ veditabbo viññūhī’ti, saṅghe aveccappasāde samādapetabbā nivesetabbā patiṭṭhāpetabbā– ‘suppaṭipanno bhagavato sāvakasaṅgho ujuppaṭipanno bhagavato sāvakasaṅgho ñāyappaṭipanno bhagavato sāvakasaṅgho sāmīcippaṭipanno bhagavato sāvakasaṅgho, yadidaṃ cattāri purisayugāni aṭṭha purisapuggalā esa bhagavato sāvakasaṅgho āhuneyyo pāhuneyyo dakkhiṇeyyo añjalikaraṇīyo anuttaraṃ puññakkhettaṃ lokassā’”ti.
“Siyā, ānanda, catunnaṃ mahābhūtānaṃ aññathattaṃ– pathavīdhātuyā āpodhātuyā tejodhātuyā vāyodhātuyā, na tveva buddhe aveccappasādena samannāgatassa ariyasāvakassa siyā aññathattaṃ tatridaṃ aññathattaṃ. So vatānanda, buddhe aveccappasādena samannāgato ariyasāvako nirayaṃ vā tiracchānayoniṃ vā pettivisayaṃ vā upapajjissatīti netaṃ ṭhānaṃ vijjati.
“Siyā ānanda, catunnaṃ mahābhūtānaṃ aññathattaṃ– pathavīdhātuyā āpodhātuyā tejodhātuyā vāyodhātuyā, na tveva dhamme …pe… na tveva saṅghe aveccappasādena samannāgatassa ariyasāvakassa siyā aññathattaṃ tatridaṃ aññathattaṃ. So vatānanda, saṅghe aveccappasādena samannāgato ariyasāvako nirayaṃ vā tiracchānayoniṃ vā pettivisayaṃ vā upapajjissatīti netaṃ ṭhānaṃ vijjati.
“Ye, ānanda, anukampeyyātha ye ca sotabbaṃ maññeyyuṃ mittā vā amaccā vā ñātī vā sālohitā vā te vo, ānanda, imesu tīsu ṭhānesu samādapetabbā nivesetabbā patiṭṭhāpetabbā”ti. Pañcamaṃ.
77/ 6. Paṭhamabhavasuttaṃ
77. Atha kho āyasmā ānando yena bhagavā tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā bhagavantaṃ abhivādetvā ekamantaṃ nisīdi. Ekamantaṃ nisinno kho āyasmā ānando bhagavantaṃ etadavoca– “bhavo, bhavoti, bhante, vuccati. Kittāvatā nu kho, bhante, bhavo hotī”ti?
“Kāmadhātuvepakkañca, ānanda, kammaṃ nābhavissa, api nu kho kāmabhavo paññāyethā”ti? “No hetaṃ, bhante”. “Iti kho, ānanda, kammaṃ khettaṃ, viññāṇaṃ bījaṃ, taṇhā sneho. Avijjānīvaraṇānaṃ sattānaṃ taṇhāsaṃyojanānaṃ hīnāya dhātuyā viññāṇaṃ patiṭṭhitaṃ evaṃ āyatiṃ punabbhavābhinibbatti hoti.
“Rūpadhātuvepakkañca, ānanda, kammaṃ nābhavissa, api nu kho rūpabhavo paññāyethā”ti? “No hetaṃ, bhante”. “Iti kho ānanda, kammaṃ khettaṃ, viññāṇaṃ bījaṃ, taṇhā sneho. Avijjānīvaraṇānaṃ sattānaṃ taṇhāsaṃyojanānaṃ majjhimāya dhātuyā viññāṇaṃ patiṭṭhitaṃ evaṃ āyatiṃ punabbhavābhinibbatti hoti.
“Arūpadhātuvepakkañca, ānanda, kammaṃ nābhavissa, api nu kho arūpabhavo paññāyethā”ti? “No hetaṃ, bhante”. “Iti kho, ānanda, kammaṃ khettaṃ, viññāṇaṃ bījaṃ, taṇhā sneho. Avijjānīvaraṇānaṃ sattānaṃ taṇhāsaṃyojanānaṃ paṇītāya dhātuyā viññāṇaṃ patiṭṭhitaṃ evaṃ āyatiṃ punabbhavābhinibbatti hoti. Evaṃ kho, ānanda, bhavo hotī”ti. Chaṭṭhaṃ.
78/ 7. Dutiyabhavasuttaṃ
78. Atha kho āyasmā ānando yena bhagavā tenupasaṅkami …pe… āyasmā ānando bhagavantaṃ etadavoca– “bhavo, bhavoti, bhante, vuccati. Kittāvatā nu kho, bhante, bhavo hotī”ti?
“Kāmadhātuvepakkañca, ānanda, kammaṃ nābhavissa, api nu kho kāmabhavo paññāyethā”ti? “No hetaṃ bhante”. “Iti kho, ānanda, kammaṃ khettaṃ, viññāṇaṃ bījaṃ, taṇhā sneho. Avijjānīvaraṇānaṃ sattānaṃ taṇhāsaṃyojanānaṃ hīnāya dhātuyā cetanā patiṭṭhitā patthanā patiṭṭhitā evaṃ āyatiṃ punabbhavābhinibbatti hoti”.
“Rūpadhātuvepakkañca, ānanda, kammaṃ nābhavissa, api nu kho rūpabhavo paññāyethā”ti? “No hetaṃ, bhante”. “Iti kho, ānanda, kammaṃ khettaṃ, viññāṇaṃ bījaṃ, taṇhā sneho. Avijjānīvaraṇānaṃ sattānaṃ taṇhāsaṃyojanānaṃ majjhimāya dhātuyā cetanā patiṭṭhitā patthanā patiṭṭhitā evaṃ āyatiṃ punabbhavābhinibbatti hoti”.
“Arūpadhātuvepakkañca, ānanda, kammaṃ nābhavissa, api nu kho arūpabhavo paññāyethā”ti? “No hetaṃ, bhante”. “Iti kho, ānanda, kammaṃ khettaṃ, viññāṇaṃ bījaṃ, taṇhā sneho. Avijjānīvaraṇānaṃ sattānaṃ taṇhāsaṃyojanānaṃ paṇītāya dhātuyā cetanā patiṭṭhitā patthanā patiṭṭhitā evaṃ āyatiṃ punabbhavābhinibbatti hoti. Evaṃ kho, ānanda, bhavo hotī”ti. Sattamaṃ.