第一千二百三十一章 过失经,非如理经,不善经,有过经,有害经,损害经,垢秽经 增支部3集4经到10经
增支部3集4经到10经
4 过失经
"诸比丘,具足三法者当知是愚人。是哪三法?不能见过失为过失,见到过失后不如法忏悔,当他人如法告白过失时不能如法接受。诸比丘,具足这三法者当知是愚人。
诸比丘,具足三法者当知是智者。是哪三法?能见过失为过失,见到过失后能如法忏悔,当他人如法告白过失时能如法接受。诸比丘,具足这三法者当知是智者。"
5 非如理经
"诸比丘,具足三法者当知是愚人。是哪三法?非如理提问,非如理回答,当他人以圆满文句如理回答时不随喜赞叹。诸比丘,具足这三法者当知是愚人。
诸比丘,具足三法者当知是智者。是哪三法?如理提问,如理回答,当他人以圆满文句如理回答时能随喜赞叹。诸比丘,具足这三法者当知是智者。"
6 不善经
"诸比丘,具足三法者当知是愚人。是哪三法?不善身业,不善语业,不善意业。诸比丘,具足这三法者当知是愚人。
诸比丘,具足三法者当知是智者。是哪三法?善身业,善语业,善意业。诸比丘,具足这三法者当知是智者。"
7 有过经
"诸比丘,具足三法者当知是愚人。是哪三法?有过身业,有过语业,有过意业...无过身业,无过语业,无过意业..."
8 有害经
"诸比丘,具足三法者当知是愚人。是哪三法?有害身业,有害语业,有害意业...无害身业,无害语业,无害意业。诸比丘,具足这三法者当知是智者。
因此,诸比丘,应当如是学:'我们应当避免具足使人成为愚人的三法,应当受持具足使人成为智者的三法而行。'诸比丘,你们应当如是学。"
9 损害经
"诸比丘,具足三法的愚人、非善巧者、非善士,会自害损身,为智者所呵责,且生多罪过。是哪三法?身恶行,语恶行,意恶行。诸比丘,具足这三法的愚人、非善巧者、非善士,会自害损身,为智者所呵责,且生多罪过。
诸比丘,具足三法的智者、善巧者、善士,不自害损身,不为智者所呵责,且生多福德。是哪三法?身善行,语善行,意善行。诸比丘,具足这三法的智者、善巧者、善士,不自害损身,不为智者所呵责,且生多福德。"
10 垢秽经
"诸比丘,具足三法而不断三垢者,必定堕入地狱。是哪三法?破戒且不断破戒之垢,嫉妒且不断嫉妒之垢,悭吝且不断悭吝之垢。诸比丘,具足这三法而不断三垢者,必定堕入地狱。
诸比丘,具足三法而断三垢者,必定生天。是哪三法?持戒且断破戒之垢,不嫉妒且断嫉妒之垢,不悭吝且断悭吝之垢。诸比丘,具足这三法而断三垢者,必定生天。"
以上为愚人品第一
其摄颂为:
怖畏与相思,过失与非理,
不善及有过,有害损及垢。
巴利语原版经文
4/ 4. Accayasuttaṃ
4. “Tīhi bhikkhave, dhammehi samannāgato bālo veditabbo. Katamehi tīhi? Accayaṃ accayato na passati, accayaṃ accayato disvā yathādhammaṃ nappaṭikaroti, parassa kho pana accayaṃ desentassa yathādhammaṃ nappaṭiggaṇhāti. Imehi kho, bhikkhave, tīhi dhammehi samannāgato bālo veditabbo.
“Tīhi, bhikkhave, dhammehi samannāgato paṇḍito veditabbo. Katamehi tīhi? Accayaṃ accayato passati, accayaṃ accayato disvā yathādhammaṃ paṭikaroti, parassa kho pana accayaṃ desentassa yathādhammaṃ paṭiggaṇhāti. Imehi kho, bhikkhave, tīhi dhammehi samannāgato paṇḍito veditabbo. Tasmātiha…. Catutthaṃ.
5/ 5. Ayonisosuttaṃ
5. “Tīhi, bhikkhave, dhammehi samannāgato bālo veditabbo. Katamehi tīhi? Ayoniso pañhaṃ kattā hoti, ayoniso pañhaṃ vissajjetā hoti, parassa kho pana yoniso pañhaṃ vissajjitaṃ parimaṇḍalehi padabyañjanehi siliṭṭhehi upagatehi nābbhanumoditā hoti. Imehi kho, bhikkhave, tīhi dhammehi samannāgato bālo veditabbo.
“Tīhi, bhikkhave, dhammehi samannāgato paṇḍito veditabbo. Katamehi tīhi? Yoniso pañhaṃ kattā hoti, yoniso pañhaṃ vissajjetā hoti, parassa kho pana yoniso pañhaṃ vissajjitaṃ parimaṇḍalehi padabyañjanehi siliṭṭhehi upagatehi abbhanumoditā hoti. Imehi kho, bhikkhave, tīhi dhammehi samannāgato paṇḍito veditabbo. Tasmātiha…. Pañcamaṃ.
6/ 6. Akusalasuttaṃ
6. “Tīhi, bhikkhave, dhammehi samannāgato bālo veditabbo. Katamehi tīhi? Akusalena kāyakammena, akusalena vacīkammena, akusalena manokammena. Imehi kho, bhikkhave, tīhi dhammehi samannāgato bālo veditabbo.
“Tīhi, bhikkhave, dhammehi samannāgato paṇḍito veditabbo. Katamehi tīhi? Kusalena kāyakammena kusalena vacīkammena, kusalena manokammena. Imehi kho, bhikkhave, tīhi dhammehi samannāgato paṇḍito veditabbo. Tasmātiha…. Chaṭṭhaṃ.
7/ 7. Sāvajjasuttaṃ
7. “Tīhi, bhikkhave, dhammehi samannāgato bālo veditabbo. Katamehi tīhi? Sāvajjena kāyakammena, sāvajjena vacīkammena, sāvajjena manokammena …pe… anavajjena kāyakammena, anavajjena vacīkammena, anavajjena manokammena …pe…. Sattamaṃ.
8/ 8. Sabyābajjhasuttaṃ
8. “Tīhi, bhikkhave, dhammehi samannāgato bālo veditabbo. Katamehi tīhi? Sabyābajjhena kāyakammena, sabyābajjhena vacīkammena, sabyābajjhena manokammena …pe… abyābajjhena kāyakammena, abyābajjhena vacīkammena abyābajjhena manokammena. Imehi, kho, bhikkhave, tīhi dhammehi samannāgato paṇḍito veditabbo.
“Tasmātiha, bhikkhave, evaṃ sikkhitabbaṃ– ‘yehi tīhi dhammehi samannāgato bālo veditabbo te tayo dhamme abhinivajjetvā, yehi tīhi dhammehi samannāgato paṇḍito veditabbo te tayo dhamme samādāya vattissāmā’ti. Evañhi vo, bhikkhave, sikkhitabban”ti. Aṭṭhamaṃ.
9/ 9. Khatasuttaṃ
9. “Tīhi bhikkhave, dhammehi samannāgato bālo abyatto asappuriso khataṃ upahataṃ attānaṃ pariharati, sāvajjo ca hoti sānuvajjo ca viññūnaṃ, bahuñca apuññaṃ pasavati. Katamehi tīhi? Kāyaduccaritena, vacīduccaritena, manoduccaritena. Imehi kho, bhikkhave, tīhi dhammehi samannāgato bālo abyatto asappuriso khataṃ upahataṃ attānaṃ pariharati, sāvajjo ca hoti sānuvajjo ca viññūnaṃ, bahuñca apuññaṃ pasavati.
“Tīhi bhikkhave, dhammehi samannāgato paṇḍito viyatto sappuriso akkhataṃ anupahataṃ attānaṃ pariharati, anavajjo ca hoti ananuvajjo ca viññūnaṃ, bahuñca puññaṃ pasavati. Katamehi tīhi? Kāyasucaritena, vacīsucaritena, manosucaritena. Imehi kho, bhikkhave, tīhi dhammehi samannāgato paṇḍito viyatto sappuriso akkhataṃ anupahataṃ attānaṃ pariharati, anavajjo ca hoti ananuvajjo ca viññūnaṃ, bahuñca puññaṃ pasavatī”ti. Navamaṃ.
10/ 10. Malasuttaṃ
10. “Tīhi, bhikkhave, dhammehi samannāgato tayo male appahāya yathābhataṃ nikkhitto evaṃ niraye. Katamehi tīhi? Dussīlo ca hoti, dussīlyamalañcassa appahīnaṃ hoti; issukī ca hoti, issāmalañcassa appahīnaṃ hoti; maccharī ca hoti, maccheramalañcassa appahīnaṃ hoti. Imehi kho, bhikkhave, tīhi dhammehi samannāgato ime tayo male appahāya yathābhataṃ nikkhitto evaṃ niraye.
“Tīhi bhikkhave, dhammehi samannāgato tayo male pahāya yathābhataṃ nikkhitto evaṃ sagge. Katamehi tīhi? Sīlavā ca hoti, dussīlyamalañcassa pahīnaṃ hoti; anissukī ca hoti, issāmalañcassa pahīnaṃ hoti; amaccharī ca hoti, maccheramalañcassa pahīnaṃ hoti. Imehi kho, bhikkhave, tīhi dhammehi samannāgato ime tayo male pahāya yathābhataṃ nikkhitto evaṃ sagge”ti. Dasamaṃ.
Bālavaggo paṭhamo.
Tassuddānaṃ–
Bhayaṃ lakkhaṇacintī ca, accayañca ayoniso;
Akusalañca sāvajjaṃ, sabyābajjhakhataṃ malanti.