第一千三百四十八章 布施功德经,应时布施经,食物布施经,信心经,子女经,大沙罗树经, 增支部5集35经到40经

35 布施功德经

"比丘们,布施有五种功德。是哪五种呢?为众人所喜爱、受尊敬;善良的人亲近;美名远扬;不违背在家人的法则;身坏命终后,往生善趣、天界。比丘们,这就是布施的五种功德。"


"布施者受人爱戴,随顺善人之法,

圣者常亲近他,持戒修梵行者。

他们为其说法,能除一切苦恼,

他于此知此法,无漏而般涅槃。"


36 应时布施经

"比丘们,这是五种应时之施。是哪五种呢?施与远道而来者;施与将要远行者;施与病人;在饥荒时布施;将新收获的谷物和水果首先供养持戒者。比丘们,这就是五种应时之施。"


"智者应时而施,慷慨无吝啬心,

适时布施圣者,正直无私之人。

心意清净欢喜,布施成果广大,

随喜或作服务,功德亦不减少。

是故应无厌施,施处得大果报,

功德为众生之,来世之所依止。"


37 食物布施经

"比丘们,施食者给予受施者五种东西。是哪五种呢?给予寿命、容色、安乐、体力、辩才。施予寿命者得享天上人间之寿;施予容色者得享天上人间之色;施予安乐者得享天上人间之乐;施予体力者得享天上人间之力;施予辩才者得享天上人间之辩。比丘们,施食者给予受施者这五种东西。"


"智者施寿施力,施色施辩才,

施乐者得安乐,自得安乐果。

施寿力色乐,及以辩才故,

无论生何处,长寿得荣耀。"


38 信心经

"比丘们,有信心的善男子有五种功德。是哪五种呢?世间的善人圣者首先怜悯有信心者,而不是无信心者;首先亲近有信心者,而不是无信心者;首先接受有信心者的供养,而不是无信心者;首先为有信心者说法,而不是无信心者;有信心者身坏命终后,往生善趣、天界。比丘们,这就是有信心的善男子的五种功德。"


"比丘们,就像在四通八达的大道上,有一棵大榕树成为众鸟的庇护所;同样地,有信心的善男子也成为比丘、比丘尼、优婆塞、优婆夷等众多人的庇护所。"


[偈颂]:

"枝叶果实茂盛,如同大树躯干,

根深果实丰富,为众鸟之依止。

在这宜人之处,众鸟来此栖息,

求荫者得其荫,求果者得其果。

如是具戒具信,谦逊不傲慢者,

温和善言柔软,如是之人亦然。

离贪离嗔痴者,无漏阿罗汉众,

世间福田之人,亲近如是之人。

为其开示正法,能除一切苦恼,

于此了知法已,无漏而般涅槃。"


39 子女经

"比丘们,父母期望家中生子,是因为观察到五种原因。是哪五种呢?'他将赡养我们;他将为我们做事;家族传统得以长存;他将继承家业;他将为往生的祖先作福。'比丘们,这就是父母期望家中生子的五种原因。"


[偈颂]

"智者观五事,故愿得子息:

将来养育我,为我作诸事。

家族得久存,继承我家业,

又为亡故者,追福作供养。

智者观此事,故愿得子息,

是故诸善人,知恩并报恩。

奉养父母恩,忆念昔日恩,

为其作诸事,报答养育恩。

随顺教诲者,善养育父母,

不失家族法,具信戒子女,

实为应赞叹。"


40 大沙罗树经

"比丘们,依靠雪山王,大沙罗树在五方面得以成长。哪五方面呢?枝叶茂盛;树皮茂盛;外皮茂盛;树干茂盛;树心茂盛。比丘们,依靠雪山王,大沙罗树在这五方面得以成长。同样地,依靠有信心的善男子,家人在五方面得以成长。哪五方面呢?信心增长;戒行增长;闻法增长;布施增长;智慧增长。比丘们,依靠有信心的善男子,家人在这五方面得以成长。"


[偈颂]

"如山中巨石,处在大森林,

众树依止之,林木得茂盛。

如是具戒信,善良之子息,

依止而增长,妻子诸眷属。

臣仆与亲族,以及诸随从。

见其持戒者,布施善行迹,

智者皆效仿,随学其行持。

于此修正法,行善趣之道,

欲乐者欢喜,生于天界中。"


这是第四品 - 须摩那品


品末摄颂:

须摩那、准提、郁伽、狮子、布施功德、

时施、食施、信心、子女、沙罗等十经。


巴利语原版经文


35/ 5. Dānānisaṃsasuttaṃ

   35. “Pañcime bhikkhave, dāne ānisaṃsā. Katame pañca? Bahuno janassa piyo hoti manāpo; santo sappurisā bhajanti; kalyāṇo kittisaddo abbhuggacchati; gihidhammā anapagato hoti; kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjati. Ime kho, bhikkhave, pañca dāne ānisaṃsā”ti.

  “Dadamāno piyo hoti, sataṃ dhammaṃ anukkamaṃ;

  Santo naṃ sadā bhajanti, saññatā brahmacārayo.

  “Te tassa dhammaṃ desenti, sabbadukkhāpanūdanaṃ;

  Yaṃ so dhammaṃ idhaññāya, parinibbāti anāsavo”ti. Pañcamaṃ.


36/ 6. Kāladānasuttaṃ

   36. “Pañcimāni, bhikkhave, kāladānāni. Katamāni pañca? Āgantukassa dānaṃ deti; gamikassa dānaṃ deti; gilānassa dānaṃ deti; dubbhikkhe dānaṃ deti; yāni tāni navasassāni navaphalāni tāni paṭhamaṃ sīlavantesu patiṭṭhāpeti. Imāni kho, bhikkhave, pañca kāladānānī”ti.

  “Kāle dadanti sappaññā, vadaññū vītamaccharā;

  Kālena dinnaṃ ariyesu, ujubhūtesu tādisu.

  “Vippasannamanā tassa, vipulā hoti dakkhiṇā;

  Ye tattha anumodanti, veyyāvaccaṃ karonti vā.

  Na tena dakkhiṇā ūnā, tepi puññassa bhāgino.

  “Tasmā dade appaṭivānacitto, yattha dinnaṃ mahapphalaṃ;

  Puññāni paralokasmiṃ, patiṭṭhā honti pāṇinan”ti. Chaṭṭhaṃ.


37/ 7. Bhojanasuttaṃ

   37. “Bhojanaṃ bhikkhave, dadamāno dāyako paṭiggāhakānaṃ pañca ṭhānāni deti. Katamāni pañca? Āyuṃ deti, vaṇṇaṃ deti, sukhaṃ deti, balaṃ deti, paṭibhānaṃ deti. Āyuṃ kho pana datvā āyussa bhāgī hoti dibbassa vā mānusassa vā; vaṇṇaṃ datvā vaṇṇassa bhāgī hoti dibbassa vā mānusassa vā; sukhaṃ datvā sukhassa bhāgī hoti dibbassa vā mānusassa vā; balaṃ datvā balassa bhāgī hoti dibbassa vā mānusassa vā; paṭibhānaṃ datvā paṭibhānassa bhāgī hoti dibbassa vā mānusassa vā. Bhojanaṃ, bhikkhave, dadamāno dāyako paṭiggāhakānaṃ imāni pañca ṭhānāni detī”ti.

  “Āyudo balado dhīro, vaṇṇado paṭibhānado;

  Sukhassa dātā medhāvī, sukhaṃ so adhigacchati.

  “Āyuṃ datvā balaṃ vaṇṇaṃ, sukhañca paṭibhānakaṃ.

  Dīghāyu yasavā hoti, yattha yatthūpapajjatī”ti. Sattamaṃ.


38/ 8. Saddhasuttaṃ

   38. “Pañcime bhikkhave, saddhe kulaputte ānisaṃsā. Katame pañca? Ye te, bhikkhave, loke santo sappurisā te saddhaññeva paṭhamaṃ anukampantā anukampanti, no tathā assaddhaṃ; saddhaññeva paṭhamaṃ upasaṅkamantā upasaṅkamanti, no tathā assaddhaṃ; saddhaññeva paṭhamaṃ paṭiggaṇhantā paṭiggaṇhanti, no tathā assaddhaṃ; saddhaññeva paṭhamaṃ dhammaṃ desentā desenti, no tathā assaddhaṃ; saddho kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjati. Ime kho, bhikkhave, pañca saddhe kulaputte ānisaṃsā.

   “Seyyathāpi, bhikkhave, subhūmiyaṃ catumahāpathe mahānigrodho samantā pakkhīnaṃ paṭisaraṇaṃ hoti; evamevaṃ kho, bhikkhave, saddho kulaputto bahuno janassa paṭisaraṇaṃ hoti bhikkhūnaṃ bhikkhunīnaṃ upāsakānaṃ upāsikānan”ti.

  “Sākhāpattaphalūpeto, khandhimāva mahādumo.

  Mūlavā phalasampanno, patiṭṭhā hoti pakkhinaṃ.

  “Manorame āyatane, sevanti naṃ vihaṅgamā;

  Chāyaṃ chāyatthikā yanti, phalatthā phalabhojino.

  “Tatheva sīlasampannaṃ, saddhaṃ purisapuggalaṃ;

  Nivātavuttiṃ atthaddhaṃ, sorataṃ sakhilaṃ muduṃ.

  “Vītarāgā vītadosā, vītamohā anāsavā;

  Puññakkhettāni lokasmiṃ, sevanti tādisaṃ naraṃ.

  “Te tassa dhammaṃ desenti, sabbadukkhāpanūdanaṃ;

  Yaṃ so dhammaṃ idhaññāya, parinibbāti anāsavo”ti. Aṭṭhamaṃ.


39/ 9. Puttasuttaṃ

   39. “Pañcimāni bhikkhave, ṭhānāni sampassantā mātāpitaro puttaṃ icchanti kule jāyamānaṃ. Katamāni pañca? Bhato vā no bharissati; kiccaṃ vā no karissati; kulavaṃso ciraṃ ṭhassati; dāyajjaṃ paṭipajjissati; atha vā pana petānaṃ kālaṅkatānaṃ dakkhiṇaṃ anuppadassatīti. Imāni kho, bhikkhave, pañca ṭhānāni sampassantā mātāpitaro puttaṃ icchanti kule jāyamānan”ti.

  “Pañca ṭhānāni sampassaṃ, puttaṃ icchanti paṇḍitā;

  Bhato vā no bharissati, kiccaṃ vā no karissati.

  “Kulavaṃso ciraṃ tiṭṭhe, dāyajjaṃ paṭipajjati;

  Atha vā pana petānaṃ, dakkhiṇaṃ anuppadassati.

  “Ṭhānānetāni sampassaṃ, puttaṃ icchanti paṇḍitā;

  Tasmā santo sappurisā, kataññū katavedino.

  “Bharanti mātāpitaro, pubbe katamanussaraṃ;

  Karonti nesaṃ kiccāni, yathā taṃ pubbakārinaṃ.

  “Ovādakārī bhataposī, kulavaṃsaṃ ahāpayaṃ;

  Saddho sīlena sampanno, putto hoti pasaṃsiyo”ti. Navamaṃ.


40/ 10. Mahāsālaputtasuttaṃ

   40. “Himavantaṃ, bhikkhave, pabbatarājaṃ nissāya mahāsālā pañcahi vaḍḍhīhi vaḍḍhanti. Katamāhi pañcahi? Sākhāpattapalāsena vaḍḍhanti; tacena vaḍḍhanti; papaṭikāya vaḍḍhanti; pheggunā vaḍḍhanti; sārena vaḍḍhanti. Himavantaṃ, bhikkhave, pabbatarājaṃ nissāya mahāsālā imāhi pañcahi vaḍḍhīhi vaḍḍhanti. Evamevaṃ kho, bhikkhave, saddhaṃ kulaputtaṃ nissāya antojano pañcahi vaḍḍhīhi vaḍḍhati. Katamāhi pañcahi? Saddhāya vaḍḍhati; sīlena vaḍḍhati; sutena vaḍḍhati; cāgena vaḍḍhati; paññāya vaḍḍhati. Saddhaṃ, bhikkhave, kulaputtaṃ nissāya antojano imāhi pañcahi vaḍḍhīhi vaḍḍhatī”ti.

  “Yathā hi pabbato selo, araññasmiṃ brahāvane;

  Taṃ rukkhā upanissāya, vaḍḍhante te vanappatī.

  “Tatheva sīlasampannaṃ, saddhaṃ kulaputtaṃ imaṃ.

  Upanissāya vaḍḍhanti, puttadārā ca bandhavā.

  Amaccā ñātisaṅghā ca, ye cassa anujīvino.

  “Tyassa sīlavato sīlaṃ, cāgaṃ sucaritāni ca;

  Passamānānukubbanti, ye bhavanti vicakkhaṇā.

  “Imaṃ dhammaṃ caritvāna, maggaṃ sugatigāminaṃ;

  Nandino devalokasmiṃ, modanti kāmakāmino”ti. Dasamaṃ.

  Sumanavaggo catuttho.

   Tassuddānaṃ–

   Sumanā cundī uggaho, sīho dānānisaṃsako;

   Kālabhojanasaddhā ca, puttasālehi te dasāti.


“第一千三百四十八章 布施功德经,应时布施经,食物布施经,信心经,子女经,大沙罗树经, 增支部5集35经到40经” 的相关文章

第二章 内心生起哪三种念想会让自己受到伤害?

相应部3相应2经/男子经(憍萨罗相应/有偈篇/祇夜)有个时候,骄萨罗国的波斯匿王来到佛陀的住所,顶礼佛陀后,波斯匿王在一旁坐下,他问佛陀:“世尊,当人的内心生起什么的时候,就会对自己不利,让自己产生痛苦,无法安乐?”佛陀说:“大王,当人的内心生起了三种念想的时候,就会对自己不利,让自己产生痛苦,无法...

第二十一章 世间有四种人

3.第三品相应部3相应21经/人经(憍萨罗相应/有偈篇/祇夜)有个时候,骄萨罗国的波斯匿王来到佛陀的住所,顶礼佛陀后,他在一旁坐下,佛陀对波斯匿王说:“大王,世间有四种人,是那四种人呢?就是从黑暗走到黑暗的人,从黑暗走到光明的人,从光明走到黑暗的人,从光明走到光明的人。”大王,什么是从黑暗走到黑暗的...

第三十二章 清净是循序渐进修行出来的

相应部7相应7经/概要经(婆罗门相应/有偈篇/祇夜)有个时候,清净婆罗门来到佛陀的住所,顶礼佛陀后,他在一旁坐好。清净婆罗门对佛陀说:“世尊,世间所有的婆罗门修行人都不清净,即便他们受持戒律,修习各种苦行。这个世间只有智慧和身口意修行都圆满的人才是最清净的人,也就是说只有那些受持戒律,由此让内心清净...

第六十五章 修行如同将多罗树连根拔起

相应部12相应35经/无明为缘经(因缘相应/因缘篇/修多罗)有个时候,佛陀住在舍卫城的祇树林给孤独园。有一天,佛陀对出家弟子们说:“弟子们,以「无明」为前提条件就会产生「行」,以「行」为前提条件就会产生「识」,以「识」为前提条件就会产生「名色」,以「名色」为前提条件就会产生「六处」,以「六处」为前提...

第七十六章 痛苦如同在大火中添加干柴

相应部12相应52经/执取经(因缘相应/因缘篇/修多罗)有个时候,佛陀住在舍卫城的祇树林给孤独园。有一天,佛陀对出家弟子们说:“弟子们,当执着和挂念世间的事物,沉迷于获得、拥有、享受这些事物带来的快乐、喜悦、满足的感受之中的时候,就会让贪爱增长,以「贪爱」为前提条件就会产生出「取」,以「取」为前提条...

第八十八章 涅槃境界如同喝到井中水

相应部12相应68经/憍赏弥经(因缘相应/因缘篇/修多罗)有个时候,殊胜尊者与那罗尊者住在拘睒弥城的瞿师罗园,有一天殊胜尊者来到那罗尊者的住处,他们相互问候后,殊胜尊者就在一旁坐下,他对那罗尊者说:“那罗学友,我有一个问题想要请问您,您能为我解答吗?”那罗尊者说:“殊胜学友,您有什么问题,请说,如果...