第一千一百三十一章 六六经

中部148经/六六经[15])


这是我亲身听闻到的。一时,世尊住舍卫城祇树给孤独园。在那里,世尊对比丘们说:"诸比丘。"那些比丘回答说:"尊者。"世尊说:"诸比丘,我将为你们说法,开始善,中间善,结尾善,有义有文,显示完全圆满清净的梵行(梵行解释:清净的修行,一般指修行八正道),即六个六法。你们要听,要好好作意,我将说。"那些比丘回答世尊说:"是的,尊者。"世尊说:


"应当了知六内处,应当了知六外处,应当了知六识身,应当了知六触身,应当了知六受身,应当了知六爱身。


 '应当了知六内处'这样说(六内处解释:六内处者:云何为六?答:一、眼内处。二、耳内处。三、鼻内处。四、舌内处。五、身内处。六、意内处。云何眼内处?答:若眼、于色,或已见,或今见,或当见;或彼同分;是名眼内处。耳鼻舌身意内处,随所应,当广说),这是依什么而说的?眼处、耳处、鼻处、舌处、身处、意处。'应当了知六内处'这样说,就是依此而说的。这是第一个六法。


'应当了知六外处'这样说(六外处解释:处为生长之义;可长养心、心所。为心、心所之所缘者有六,即色处、声处、香处、味处、触处、法处,称为六外处),这是依什么而说的?色处、声处、香处、味处、触处、法处。'应当了知六外处'这样说,就是依此而说的。这是第二个六法。


'应当了知六识身'这样说(六识解释,见第一百八十八章),这是依什么而说的?缘眼和色生眼识(色解释:物质事物,物质身体),缘耳和声生耳识,缘鼻和香生鼻识,缘舌和味生舌识,缘身和触生身识,缘意和法生意识(法解释:即是法尘:法尘解释:六尘之一,法尘是意根所缘的境界,意根对前五根所缘的境界,分别好丑,而起善恶诸法,是名法尘。吾人日常动作,虽已过去,而前尘影事,忆念不忘,即是法尘的作用)。'应当了知六识身'这样说,就是依此而说的。这是第三个六法。


'应当了知六触身'这样说(六触解释,见第一百八十九章),这是依什么而说的?缘眼和色生眼识,三者和合触;缘耳和声生耳识,三者和合触;缘鼻和香生鼻识,三者和合触;缘舌和味生舌识,三者和合触;缘身和触生身识,三者和合触;缘意和法生意识,三者和合触。'应当了知六触身'这样说,就是依此而说的。这是第四个六法。


'应当了知六受身'这样说(六受身解释:六识而成六受,即眼触所生受、耳触所生受、鼻触所生受、舌触所生受、身触所生受、意触所生受,称为六受身。身,为集、类之义),这是依什么而说的?缘眼和色生眼识,三者和合触,缘触生受;缘耳和声生耳识,三者和合触,缘触生受;缘鼻和香生鼻识,三者和合触,缘触生受;缘舌和味生舌识,三者和合触,缘触生受;缘身和触生身识,三者和合触,缘触生受;缘意和法生意识,三者和合触,缘触生受。'应当了知六受身'这样说,就是依此而说的。这是第五个六法。


'应当了知六爱身'这样说(六爱身解释:一、眼触所生爱。二、耳触所生爱。三、鼻触所生爱。四、舌触所生爱。五、身触所生爱。六、意触所生爱),这是依什么而说的?缘眼和色生眼识,三者和合触,缘触生受,缘受生爱;缘耳和声生耳识...缘鼻和香生鼻识...缘舌和味生舌识...缘身和触生身识...缘意和法生意识,三者和合触,缘触生受,缘受生爱。'应当了知六爱身'这样说,就是依此而说的。这是第六个六法。


如果有人说'眼是我',这是不合理的。眼的生起和灭去是可见的。若生起和灭去是可见的,则应该如是认为:'我的我在生起和消失'。因此,'眼是我'这样说是不合理的。所以眼是无我的。


如果有人说'色是我',这是不合理的。色的生起和灭去是可见的。若生起和灭去是可见的,则应该如是认为:'我的我在生起和消失'。因此,'色是我'这样说是不合理的。所以眼是无我的,色是无我的。


如果有人说'眼识是我',这是不合理的。眼识的生起和灭去是可见的。若生起和灭去是可见的,则应该如是认为:'我的我在生起和消失'。因此,'眼识是我'这样说是不合理的。所以眼是无我的,色是无我的,眼识是无我的。


如果有人说'眼触是我',这是不合理的。眼触的生起和灭去是可见的。若生起和灭去是可见的,则应该如是认为:'我的我在生起和消失'。因此,'眼触是我'这样说是不合理的。所以眼是无我的,色是无我的,眼识是无我的,眼触是无我的。


如果有人说'受是我',这是不合理的。受的生起和灭去是可见的。若生起和灭去是可见的,则应该如是认为:'我的我在生起和消失'。因此,'受是我'这样说是不合理的。所以眼是无我的,色是无我的,眼识是无我的,眼触是无我的,受是无我的。


如果有人说'爱是我',这是不合理的。爱的生起和灭去是可见的。若生起和灭去是可见的,则应该如是认为:'我的我在生起和消失'。因此,'爱是我'这样说是不合理的。所以眼是无我的,色是无我的,眼识是无我的,眼触是无我的,受是无我的,爱是无我的。


如果有人说'耳是我'...如果有人说'鼻是我'...如果有人说'舌是我'...如果有人说'身是我'...如果有人说'意是我',这是不合理的。意的生起和灭去是可见的。若生起和灭去是可见的,则应该如是认为:'我的我在生起和消失'。因此,'意是我'这样说是不合理的。所以意是无我的。


如果有人说'法是我',这是不合理的。法的生起和灭去是可见的。若生起和灭去是可见的,则应该如是认为:'我的我在生起和消失'。因此,'法是我'这样说是不合理的。所以意是无我的,法是无我的。


如果有人说'意识是我',这是不合理的。意识的生起和灭去是可见的。若生起和灭去是可见的,则应该如是认为:'我的我在生起和消失'。因此,'意识是我'这样说是不合理的。所以意是无我的,法是无我的,意识是无我的。


如果有人说'意触是我',这是不合理的。意触的生起和灭去是可见的。若生起和灭去是可见的,则应该如是认为:'我的我在生起和消失'。因此,'意触是我'这样说是不合理的。所以意是无我的,法是无我的,意识是无我的,意触是无我的。


如果有人说'受是我',这是不合理的。受的生起和灭去是可见的。若生起和灭去是可见的,则应该如是认为:'我的我在生起和消失'。因此,'受是我'这样说是不合理的。所以意是无我的,法是无我的,意识是无我的,意触是无我的,受是无我的。


如果有人说'爱是我',这是不合理的。爱的生起和灭去是可见的。若生起和灭去是可见的,则应该如是认为:'我的我在生起和消失'。因此,'爱是我'这样说是不合理的。所以意是无我的,法是无我的,意识是无我的,意触是无我的,受是无我的,爱是无我的。


诸比丘,这是趣向有身集的道路:视眼为'这是我的,这是我,这是我的自我';视色为'这是我的,这是我,这是我的自我';视眼识为'这是我的,这是我,这是我的自我';视眼触为'这是我的,这是我,这是我的自我';视受为'这是我的,这是我,这是我的自我';视爱为'这是我的,这是我,这是我的自我';视耳为'这是我的,这是我,这是我的自我'...视鼻为'这是我的,这是我,这是我的自我'...视舌为'这是我的,这是我,这是我的自我'...视身为'这是我的,这是我,这是我的自我'...视意为'这是我的,这是我,这是我的自我',视法为'这是我的,这是我,这是我的自我',视意识为'这是我的,这是我,这是我的自我',视意触为'这是我的,这是我,这是我的自我',视受为'这是我的,这是我,这是我的自我',视爱为'这是我的,这是我,这是我的自我'。


诸比丘,这是趣向有身灭的道路:视眼为'这不是我的,这不是我,这不是我的自我'。视色为'这不是我的,这不是我,这不是我的自我'。视眼识为'这不是我的,这不是我,这不是我的自我'。视眼触为'这不是我的,这不是我,这不是我的自我'。视受为'这不是我的,这不是我,这不是我的自我'。视爱为'这不是我的,这不是我,这不是我的自我'。视耳为'这不是我的,这不是我,这不是我的自我'...视鼻为'这不是我的,这不是我,这不是我的自我'...视舌为'这不是我的,这不是我,这不是我的自我'...视身为'这不是我的,这不是我,这不是我的自我'...视意为'这不是我的,这不是我,这不是我的自我'。视法为'这不是我的,这不是我,这不是我的自我'。视意识为'这不是我的,这不是我,这不是我的自我'。视意触为'这不是我的,这不是我,这不是我的自我'。视受为'这不是我的,这不是我,这不是我的自我'。视爱为'这不是我的,这不是我,这不是我的自我'。


诸比丘,缘眼和色生眼识,三者和合触,缘触生乐受、苦受或不苦不乐受。他被乐受触时,欢喜、称赞、执取而住,他的贪随眠随增(随眠解释,见第六百五十三章)。被苦受触时,忧愁、疲惫、悲伤、捶胸哭泣、陷入迷乱,他的嗔随眠随增。被不苦不乐受触时,他不如实了知那受的集、灭、味、患、离,他的痴随眠随增。诸比丘,他不断乐受的贪随眠,不除苦受的嗔随眠,不拔不苦不乐受的痴随眠,不断无明(无明解释:因无知而沉迷于贪爱贪欲的黑暗之中,无法自拔)、不生明(明解释:智慧光明,见第三百七十九章),就能在现法中作苦边际者,是不可能的。


诸比丘,缘耳和声生耳识...缘鼻和香生鼻识...缘舌和味生舌识...缘身和触生身识...缘意和法生意识,三者和合触,缘触生乐受、苦受或不苦不乐受。他被乐受触时,欢喜、称赞、执取而住,他的贪随眠随增。被苦受触时,忧愁、疲惫、悲伤、捶胸哭泣、陷入迷乱,他的嗔随眠随增。被不苦不乐受触时,他不如实了知那受的集、灭、味、患、离,他的痴随眠随增。诸比丘,他不断乐受的贪随眠,不除苦受的嗔随眠,不拔不苦不乐受的痴随眠,不断无明、不生明,就能在现法中作苦边际者,是不可能的。


诸比丘,缘眼和色生眼识,三者和合触,缘触生乐受、苦受或不苦不乐受。他被乐受触时,不欢喜、不称赞、不执取而住,他的贪随眠不随增。被苦受触时,不忧愁、不疲惫、不悲伤、不捶胸哭泣、不陷入迷乱,他的嗔随眠不随增。被不苦不乐受触时,他如实了知那受的集、灭、味、患、离,他的痴随眠不随增。诸比丘,他断乐受的贪随眠,除苦受的嗔随眠,拔不苦不乐受的痴随眠,断无明、生明,就能在现法中作苦边际者,这是可能的。


诸比丘,缘耳和声生耳识...

缘鼻和香生鼻识...

缘舌和味生舌识...

缘身和触生身识...

缘意和法生意识,三者和合触,缘触生乐受、苦受或不苦不乐受。他被乐受触时,不欢喜、不称赞、不执取而住,他的贪随眠不随增。被苦受触时,不忧愁、不疲惫、不悲伤、不捶胸哭泣、不陷入迷乱,他的嗔随眠不随增。被不苦不乐受触时,他如实了知那受的集、灭、味、患、离,他的痴随眠不随增。诸比丘,他断乐受的贪随眠,除苦受的嗔随眠,拔不苦不乐受的痴随眠,断无明、生明,就能在现法中作苦边际者,这是可能的。


诸比丘,如是见的多闻圣弟子,厌离眼,厌离色,厌离眼识,厌离眼触,厌离受,厌离爱。厌离耳,厌离声...厌离鼻,厌离香...厌离舌,厌离味...厌离身,厌离触...厌离意,厌离法,厌离意识,厌离意触,厌离受,厌离爱。由厌离而离贪,由离贪而解脱,在解脱中生解脱智,'生已尽,梵行已立,所作已办,不受后有'他如实知。"


世尊说此经已,那些比丘心满意足,欢喜世尊所说。当此解说被说时,约六十位比丘的心无取着而从诸漏解脱。


六六经终。


巴利语原版经文


MN.148/(6) Chachakkasuttaṃ

   420. Evaṃ me sutaṃ– ekaṃ samayaṃ bhagavā sāvatthiyaṃ viharati jetavane anāthapiṇḍikassa ārāme. Tatra kho bhagavā bhikkhū āmantesi– “bhikkhavo”ti. “Bhadante”ti te bhikkhū bhagavato paccassosuṃ. Bhagavā etadavoca– “dhammaṃ vo, bhikkhave, desessāmi ādikalyāṇaṃ majjhekalyāṇaṃ pariyosānakalyāṇaṃ sātthaṃ sabyañjanaṃ, kevalaparipuṇṇaṃ parisuddhaṃ brahmacariyaṃ pakāsessāmi, yadidaṃ – cha chakkāni. Taṃ suṇātha, sādhukaṃ manasi karotha; bhāsissāmī”ti. “Evaṃ, bhante”ti kho te bhikkhū bhagavato paccassosuṃ. Bhagavā etadavoca–

   “Cha ajjhattikāni āyatanāni veditabbāni, cha bāhirāni āyatanāni veditabbāni, cha viññāṇakāyā veditabbā, cha phassakāyā veditabbā, cha vedanākāyā veditabbā, cha taṇhākāyā veditabbā.

   421. “‘Cha ajjhattikāni āyatanāni veditabbānī’ti– iti kho panetaṃ vuttaṃ. Kiñcetaṃ paṭicca vuttaṃ? Cakkhāyatanaṃ, sotāyatanaṃ, ghānāyatanaṃ, jivhāyatanaṃ kāyāyatanaṃ, manāyatanaṃ. ‘Cha ajjhattikāni āyatanāni veditabbānī’ti– iti yaṃ taṃ vuttaṃ, idametaṃ paṭicca vuttaṃ. Idaṃ paṭhamaṃ chakkaṃ.

   “‘Cha bāhirāni āyatanāni veditabbānī’ti– iti kho panetaṃ vuttaṃ Kiñcetaṃ paṭicca vuttaṃ? Rūpāyatanaṃ, saddāyatanaṃ, gandhāyatanaṃ, rasāyatanaṃ, phoṭṭhabbāyatanaṃ, dhammāyatanaṃ. ‘Cha bāhirāni āyatanāni veditabbānī’ti– iti yaṃ taṃ vuttaṃ, idametaṃ paṭicca vuttaṃ. Idaṃ dutiyaṃ chakkaṃ.

   “‘Cha viññāṇakāyā veditabbā’ti– iti kho panetaṃ vuttaṃ. Kiñcetaṃ paṭicca vuttaṃ? Cakkhuñca paṭicca rūpe ca uppajjati cakkhuviññāṇaṃ, sotañca paṭicca sadde ca uppajjati sotaviññāṇaṃ, ghānañca paṭicca gandhe ca uppajjati ghānaviññāṇaṃ, jivhañca paṭicca rase ca uppajjati jivhāviññāṇaṃ, kāyañca paṭicca phoṭṭhabbe ca uppajjati kāyaviññāṇaṃ, manañca paṭicca dhamme ca uppajjati manoviññāṇaṃ. ‘Cha viññāṇakāyā veditabbā’ti– iti yaṃ taṃ vuttaṃ, idametaṃ paṭicca vuttaṃ. Idaṃ tatiyaṃ chakkaṃ.

   “‘Cha phassakāyā veditabbā’ti– iti kho panetaṃ vuttaṃ. Kiñcetaṃ paṭicca vuttaṃ? Cakkhuñca paṭicca rūpe ca uppajjati cakkhuviññāṇaṃ, tiṇṇaṃ saṅgati phasso; sotañca paṭicca sadde ca uppajjati sotaviññāṇaṃ, tiṇṇaṃ saṅgati phasso; ghānañca paṭicca gandhe ca uppajjati ghānaviññāṇaṃ, tiṇṇaṃ saṅgati phasso; jivhañca paṭicca rase ca uppajjati jivhāviññāṇaṃ, tiṇṇaṃ saṅgati phasso; kāyañca paṭicca phoṭṭhabbe ca uppajjati kāyaviññāṇaṃ, tiṇṇaṃ saṅgati phasso; manañca paṭicca dhamme ca uppajjati manoviññāṇaṃ, tiṇṇaṃ saṅgati phasso. ‘Cha phassakāyā veditabbā’ti– iti yaṃ taṃ vuttaṃ, idametaṃ paṭicca vuttaṃ. Idaṃ catutthaṃ chakkaṃ.

   “‘Cha vedanākāyā veditabbā’ti– iti kho panetaṃ vuttaṃ. Kiñcetaṃ paṭicca vuttaṃ? Cakkhuñca paṭicca rūpe ca uppajjati cakkhuviññāṇaṃ, tiṇṇaṃ saṅgati phasso, phassapaccayā vedanā; sotañca paṭicca sadde ca uppajjati sotaviññāṇaṃ, tiṇṇaṃ saṅgati phasso, phassapaccayā vedanā; ghānañca paṭicca gandhe ca uppajjati ghānaviññāṇaṃ, tiṇṇaṃ saṅgati phasso, phassapaccayā vedanā; jivhañca paṭicca rase ca uppajjati jivhāviññāṇaṃ, tiṇṇaṃ saṅgati phasso, phassapaccayā vedanā; kāyañca paṭicca phoṭṭhabbe ca uppajjati kāyaviññāṇaṃ, tiṇṇaṃ saṅgati phasso, phassapaccayā vedanā; manañca paṭicca dhamme ca uppajjati manoviññāṇaṃ, tiṇṇaṃ saṅgati phasso, phassapaccayā vedanā. ‘Cha vedanākāyā veditabbā’ti– iti yaṃ taṃ vuttaṃ, idametaṃ paṭicca vuttaṃ. Idaṃ pañcamaṃ chakkaṃ.

   “‘Cha taṇhākāyā veditabbā’ti– iti kho panetaṃ vuttaṃ. Kiñcetaṃ paṭicca vuttaṃ? Cakkhuñca paṭicca rūpe ca uppajjati cakkhuviññāṇaṃ, tiṇṇaṃ saṅgati phasso, phassapaccayā vedanā, vedanāpaccayā taṇhā; sotañca paṭicca sadde ca uppajjati sotaviññāṇaṃ …pe… ghānañca paṭicca gandhe ca uppajjati ghānaviññāṇaṃ… jivhañca paṭicca rase ca uppajjati jivhāviññāṇaṃ… kāyañca paṭicca phoṭṭhabbe ca uppajjati kāyaviññāṇaṃ… manañca paṭicca dhamme ca uppajjati manoviññāṇaṃ, tiṇṇaṃ saṅgati phasso, phassapaccayā vedanā, vedanāpaccayā taṇhā. ‘Cha taṇhākāyā veditabbā’ti– iti yaṃ taṃ vuttaṃ, idametaṃ paṭicca vuttaṃ. Idaṃ chaṭṭhaṃ chakkaṃ.

   422. “‘Cakkhu attā’ti yo vadeyya taṃ na upapajjati. Cakkhussa uppādopi vayopi paññāyati. Yassa kho pana uppādopi vayopi paññāyati, ‘attā me uppajjati ca veti cā’ti iccassa evamāgataṃ hoti. Tasmā taṃ na upapajjati– ‘cakkhu attā’ti yo vadeyya. Iti cakkhu anattā.

   “‘Rūpā attā’ti yo vadeyya taṃ na upapajjati. Rūpānaṃ uppādopi vayopi paññāyati. Yassa kho pana uppādopi vayopi paññāyati, ‘attā me uppajjati ca veti cā’ti iccassa evamāgataṃ hoti. Tasmā taṃ na upapajjati– ‘rūpā attā’ti yo vadeyya. Iti cakkhu anattā, rūpā anattā.

   “‘Cakkhuviññāṇaṃ attā’ti yo vadeyya taṃ na upapajjati. Cakkhuviññāṇassa uppādopi vayopi paññāyati. Yassa kho pana uppādopi vayopi paññāyati, ‘attā me uppajjati ca veti cā’ti iccassa evamāgataṃ hoti. Tasmā taṃ na upapajjati– ‘cakkhuviññāṇaṃ attā’ti yo vadeyya. Iti cakkhu anattā, rūpā anattā, cakkhuviññāṇaṃ anattā.

   “‘Cakkhusamphasso attā’ti yo vadeyya taṃ na upapajjati. Cakkhusamphassassa uppādopi vayopi paññāyati Yassa kho pana uppādopi vayopi paññāyati, ‘attā me uppajjati ca veti cā’ti iccassa evamāgataṃ hoti. Tasmā taṃ na upapajjati– ‘cakkhusamphasso attā’ti yo vadeyya. Iti cakkhu anattā, rūpā anattā, cakkhuviññāṇaṃ anattā, cakkhusamphasso anattā.

   “‘Vedanā attā’ti yo vadeyya taṃ na upapajjati. Vedanāya uppādopi vayopi paññāyati. Yassa kho pana uppādopi vayopi paññāyati, ‘attā me uppajjati ca veti cā’ti iccassa evamāgataṃ hoti. Tasmā taṃ na upapajjati– ‘vedanā attā’ti yo vadeyya. Iti cakkhu anattā, rūpā anattā, cakkhuviññāṇaṃ anattā, cakkhusamphasso anattā, vedanā anattā.

   “‘Taṇhā attā’ti yo vadeyya taṃ na upapajjati. Taṇhāya uppādopi vayopi paññāyati. Yassa kho pana uppādopi vayopi paññāyati, ‘attā me uppajjati ca veti cā’ti iccassa evamāgataṃ hoti. Tasmā taṃ na upapajjati– ‘taṇhā attā’ti yo vadeyya. Iti cakkhu anattā, rūpā anattā, cakkhuviññāṇaṃ anattā, cakkhusamphasso anattā, vedanā anattā, taṇhā anattā.

   423. “‘Sotaṃ attā’ti yo vadeyya …pe… ‘ghānaṃ attā’ti yo vadeyya… ‘jivhā attā’ti yo vadeyya… ‘kāyo attā’ti yo vadeyya… ‘mano attā’ti yo vadeyya taṃ na upapajjati. Manassa uppādopi vayopi paññāyati. Yassa kho pana uppādopi vayopi paññāyati, ‘attā me uppajjati ca veti cā’ti iccassa evamāgataṃ hoti. Tasmā taṃ na upapajjati– ‘mano attā’ti yo vadeyya. Iti mano anattā.

   “‘Dhammā attā’ti yo vadeyya taṃ na upapajjati. Dhammānaṃ uppādopi vayopi paññāyati. Yassa kho pana uppādopi vayopi paññāyati, ‘attā me uppajjati ca veti cā’ti iccassa evamāgataṃ hoti. Tasmā taṃ na upapajjati– ‘dhammā attā’ti yo vadeyya. Iti mano anattā, dhammā anattā.

   “‘Manoviññāṇaṃ attā’ti yo vadeyya taṃ na upapajjati. Manoviññāṇassa uppādopi vayopi paññāyati. Yassa kho pana uppādopi vayopi paññāyati, ‘attā me uppajjati ca veti cā’ti iccassa evamāgataṃ hoti. Tasmā taṃ na upapajjati– ‘manoviññāṇaṃ attā’ti yo vadeyya. Iti mano anattā, dhammā anattā, manoviññāṇaṃ anattā.

   “‘Manosamphasso attā’ti yo vadeyya taṃ na upapajjati. Manosamphassassa uppādopi vayopi paññāyati. Yassa kho pana uppādopi vayopi paññāyati, ‘attā me uppajjati ca veti cā’ti iccassa evamāgataṃ hoti. Tasmā taṃ na upapajjati– ‘manosamphasso attā’ti yo vadeyya. Iti mano anattā, dhammā anattā, manoviññāṇaṃ anattā, manosamphasso anattā.

   “‘Vedanā attā’ti yo vadeyya taṃ na upapajjati. Vedanāya uppādopi vayopi paññāyati. Yassa kho pana uppādopi vayopi paññāyati, ‘attā me uppajjati ca veti cā’ti iccassa evamāgataṃ hoti. Tasmā taṃ na upapajjati– ‘vedanā attā’ti yo vadeyya. Iti mano anattā, dhammā anattā, manoviññāṇaṃ anattā, manosamphasso anattā, vedanā anattā.

   “‘Taṇhā attā’ti yo vadeyya taṃ na upapajjati. Taṇhāya uppādopi vayopi paññāyati. Yassa kho pana uppādopi vayopi paññāyati, ‘attā me uppajjati ca veti cā’ti iccassa evamāgataṃ hoti. Tasmā taṃ na upapajjati– ‘taṇhā attā’ti yo vadeyya. Iti mano anattā, dhammā anattā, manoviññāṇaṃ anattā, manosamphasso anattā, vedanā anattā, taṇhā anattā.

   424. “Ayaṃ kho pana, bhikkhave, sakkāyasamudayagāminī paṭipadā– cakkhuṃ ‘etaṃ mama, esohamasmi, eso me attā’ti samanupassati; rūpe ‘etaṃ mama, esohamasmi, eso me attā’ti samanupassati; cakkhuviññāṇaṃ ‘etaṃ mama, esohamasmi, eso me attā’ti samanupassati; cakkhusamphassaṃ ‘etaṃ mama, esohamasmi, eso me attā’ti samanupassati; vedanaṃ ‘etaṃ mama esohamasmi, eso me attā’ti samanupassati; taṇhaṃ ‘etaṃ mama, esohamasmi, eso me attā’ti samanupassati; sotaṃ ‘etaṃ mama, esohamasmi, eso me attā’ti samanupassati …pe… ghānaṃ ‘etaṃ mama, esohamasmi, eso me attā’ti samanupassati …pe… jivhaṃ ‘etaṃ mama, esohamasmi, eso me attā’ti samanupassati …pe… kāyaṃ ‘etaṃ mama, esohamasmi, eso me attā’ti samanupassati …pe… manaṃ ‘etaṃ mama, esohamasmi, eso me attā’ti samanupassati, dhamme ‘etaṃ mama, esohamasmi, eso me attā’ti samanupassati, manoviññāṇaṃ ‘etaṃ mama, esohamasmi, eso me attā’ti samanupassati, manosamphassaṃ ‘etaṃ mama, esohamasmi, eso me attā’ti samanupassati, vedanaṃ ‘etaṃ mama, esohamasmi, eso me attā’ti samanupassati, taṇhaṃ ‘etaṃ mama, esohamasmi, eso me attā’ti samanupassati.

   “Ayaṃ kho pana, bhikkhave, sakkāyanirodhagāminī paṭipadā– cakkhuṃ ‘netaṃ mama, nesohamasmi, na meso attā’ti samanupassati. Rūpe ‘netaṃ mama, nesohamasmi, na meso attā’ti samanupassati. Cakkhuviññāṇaṃ ‘netaṃ mama, nesohamasmi, na meso attā’ti samanupassati. Cakkhusamphassaṃ ‘netaṃ mama, nesohamasmi, na meso attā’ti samanupassati. Vedanaṃ ‘netaṃ mama, nesohamasmi, na meso attā’ti samanupassati. Taṇhaṃ ‘netaṃ mama, nesohamasmi, na meso attā’ti samanupassati. Sotaṃ ‘netaṃ mama, nesohamasmi, na meso attā’ti samanupassati …pe… ghānaṃ ‘netaṃ mama, nesohamasmi, na meso attā’ti samanupassati… jivhaṃ ‘netaṃ mama, nesohamasmi, na meso attā’ti samanupassati… kāyaṃ ‘netaṃ mama, nesohamasmi, na meso attā’ti samanupassati… manaṃ ‘netaṃ mama, nesohamasmi, na meso attā’ti samanupassati. Dhamme ‘netaṃ mama, nesohamasmi, na meso attā’ti samanupassati. Manoviññāṇaṃ ‘netaṃ mama, nesohamasmi, na meso attā’ti samanupassati. Manosamphassaṃ ‘netaṃ mama, nesohamasmi, na meso attā’ti samanupassati. Vedanaṃ ‘netaṃ mama, nesohamasmi, na meso attā’ti samanupassati. Taṇhaṃ ‘netaṃ mama, nesohamasmi, na meso attā’ti samanupassati.

   425. “Cakkhuñca, bhikkhave, paṭicca rūpe ca uppajjati cakkhuviññāṇaṃ, tiṇṇaṃ saṅgati phasso, phassapaccayā uppajjati vedayitaṃ sukhaṃ vā dukkhaṃ vā adukkhamasukhaṃ vā. So sukhāya vedanāya phuṭṭho samāno abhinandati abhivadati ajjhosāya tiṭṭhati. Tassa rāgānusayo anuseti. Dukkhāya vedanāya phuṭṭho samāno socati kilamati paridevati urattāḷiṃ kandati sammohaṃ āpajjati. Tassa paṭighānusayo anuseti. Adukkhamasukhāya vedanāya phuṭṭho samāno tassā vedanāya samudayañca atthaṅgamañca assādañca ādīnavañca nissaraṇañca yathābhūtaṃ nappajānāti. Tassa avijjānusayo anuseti. So vata, bhikkhave, sukhāya vedanāya rāgānusayaṃ appahāya dukkhāya vedanāya paṭighānusayaṃ appaṭivinodetvā adukkhamasukhāya vedanāya avijjānusayaṃ asamūhanitvā avijjaṃ appahāya vijjaṃ anuppādetvā diṭṭheva dhamme dukkhassantakaro bhavissatīti– netaṃ ṭhānaṃ vijjati.

   “Sotañca, bhikkhave, paṭicca sadde ca uppajjati sotaviññāṇaṃ …pe… ghānañca, bhikkhave, paṭicca gandhe ca uppajjati ghānaviññāṇaṃ …pe… jivhañca, bhikkhave, paṭicca rase ca uppajjati jivhāviññāṇaṃ …pe… kāyañca, bhikkhave, paṭicca phoṭṭhabbe ca uppajjati kāyaviññāṇaṃ …pe… manañca, bhikkhave, paṭicca dhamme ca uppajjati manoviññāṇaṃ, tiṇṇaṃ saṅgati phasso, phassapaccayā uppajjati vedayitaṃ sukhaṃ vā dukkhaṃ vā adukkhamasukhaṃ vā. So sukhāya vedanāya phuṭṭho samāno abhinandati abhivadati ajjhosāya tiṭṭhati. Tassa rāgānusayo anuseti. Dukkhāya vedanāya phuṭṭho samāno socati kilamati paridevati urattāḷiṃ kandati sammohaṃ āpajjati. Tassa paṭighānusayo anuseti. Adukkhamasukhāya vedanāya phuṭṭho samāno tassā vedanāya samudayañca atthaṅgamañca assādañca ādīnavañca nissaraṇañca yathābhūtaṃ nappajānāti. Tassa avijjānusayo anuseti. So vata, bhikkhave, sukhāya vedanāya rāgānusayaṃ appahāya dukkhāya vedanāya paṭighānusayaṃ appaṭivinodetvā adukkhamasukhāya vedanāya avijjānusayaṃ asamūhanitvā avijjaṃ appahāya vijjaṃ anuppādetvā diṭṭheva dhamme dukkhassantakaro bhavissatīti– netaṃ ṭhānaṃ vijjati.

   426. “Cakkhuñca bhikkhave, paṭicca rūpe ca uppajjati cakkhuviññāṇaṃ, tiṇṇaṃ saṅgati phasso, phassapaccayā uppajjati vedayitaṃ sukhaṃ vā dukkhaṃ vā adukkhamasukhaṃ vā. So sukhāya vedanāya phuṭṭho samāno nābhinandati nābhivadati nājjhosāya tiṭṭhati. Tassa rāgānusayo nānuseti. Dukkhāya vedanāya phuṭṭho samāno na socati na kilamati paridevati na urattāḷiṃ kandati na sammohaṃ āpajjati. Tassa paṭighānusayo nānuseti. Adukkhamasukhāya vedanāya phuṭṭho samāno tassā vedanāya samudayañca atthaṅgamañca assādañca ādīnavañca nissaraṇañca yathābhūtaṃ pajānāti. Tassa avijjānusayo nānuseti. So vata, bhikkhave, sukhāya vedanāya rāgānusayaṃ pahāya dukkhāya vedanāya paṭighānusayaṃ paṭivinodetvā adukkhamasukhāya vedanāya avijjānusayaṃ samūhanitvā avijjaṃ pahāya vijjaṃ uppādetvā diṭṭheva dhamme dukkhassantakaro bhavissatīti– ṭhānametaṃ vijjati.

   “Sotañca, bhikkhave, paṭicca sadde ca uppajjati sotaviññāṇaṃ …pe….

   “Ghānañca, bhikkhave, paṭicca gandhe ca uppajjati ghānaviññāṇaṃ …pe….

   “Jivhañca, bhikkhave, paṭicca rase ca uppajjati jivhāviññāṇaṃ …pe…

   “Kāyañca, bhikkhave, paṭicca phoṭṭhabbe ca uppajjati kāyaviññāṇaṃ …pe….

   “Manañca, bhikkhave, paṭicca dhamme ca uppajjati manoviññāṇaṃ tiṇṇaṃ saṅgati phasso, phassapaccayā uppajjati vedayitaṃ sukhaṃ vā dukkhaṃ vā adukkhamasukhaṃ vā. So sukhāya vedanāya phuṭṭho samāno nābhinandati nābhivadati nājjhosāya tiṭṭhati. Tassa rāgānusayo nānuseti. Dukkhāya vedanāya phuṭṭho samāno na socati na kilamati na paridevati na urattāḷiṃ kandati na sammohaṃ āpajjati. Tassa paṭighānusayo nānuseti. Adukkhamasukhāya vedanāya phuṭṭho samāno tassā vedanāya samudayañca atthaṅgamañca assādañca ādīnavañca nissaraṇañca yathābhūtaṃ pajānāti. Tassa avijjānusayo nānuseti. So vata, bhikkhave, sukhāya vedanāya rāgānusayaṃ pahāya dukkhāya vedanāya paṭighānusayaṃ paṭivinodetvā adukkhamasukhāya vedanāya avijjānusayaṃ samūhanitvā avijjaṃ pahāya vijjaṃ uppādetvā diṭṭheva dhamme dukkhassantakaro bhavissatīti– ṭhānametaṃ vijjati.

   427. “Evaṃ passaṃ, bhikkhave, sutavā ariyasāvako cakkhusmiṃ nibbindati, rūpesu nibbindati, cakkhuviññāṇe nibbindati, cakkhusamphasse nibbindati, vedanāya nibbindati, taṇhāya nibbindati. Sotasmiṃ nibbindati, saddesu nibbindati …pe… ghānasmiṃ nibbindati, gandhesu nibbindati… jivhāya nibbindati, rasesu nibbindati… kāyasmiṃ nibbindati, phoṭṭhabbesu nibbindati… manasmiṃ nibbindati, dhammesu nibbindati, manoviññāṇe nibbindati, manosamphasse nibbindati, vedanāya nibbindati, taṇhāya nibbindati. Nibbindaṃ virajjati virāgā vimuccati. Vimuttasmiṃ vimuttamiti ñāṇaṃ hoti. ‘Khīṇā jāti, vusitaṃ brahmacariyaṃ, kataṃ karaṇīyaṃ, nāparaṃ itthattāyā’ti pajānātī”ti.

   Idamavoca bhagavā. Attamanā te bhikkhū bhagavato bhāsitaṃ abhinandunti. Imasmiṃ kho pana veyyākaraṇasmiṃ bhaññamāne saṭṭhimattānaṃ bhikkhūnaṃ anupādāya āsavehi cittāni vimucciṃsūti.

   Chachakkasuttaṃ niṭṭhitaṃ chaṭṭhaṃ.


返回列表

上一篇:第一千一百三十章 教诫罗睺罗小经

没有最新的文章了...

“第一千一百三十一章 六六经” 的相关文章

第一章 不可轻视人,要对一切人都恭敬有礼

1.第一品相应部3相应1经/年轻经(憍萨罗相应/有偈篇/祇夜)这是我亲身经历、听到和见到的,有个时候,佛陀住在舍卫城的祇树林给孤独园。那个时候骄萨罗国的波斯匿王来到佛陀的住所,与佛陀相互问候之后,波斯匿王在佛陀旁边坐下,对佛陀说:“乔达摩(佛陀),你自称:「我已经证悟了宇宙间至高无上真正平等普遍的觉...

第四章 谁才是让别人喜欢和拥护的人?

相应部3相应4经/可爱经(憍萨罗相应/有偈篇/祇夜)有个时候,骄萨罗国的波斯匿王来到佛陀的住所,顶礼佛陀后,波斯匿王在一旁坐好,他对佛陀说:“世尊,我独自静坐的时候,心里面生起了这样的念想:「什么样的人是让大家喜欢和拥护的人?什么样的人是让大家不喜欢、厌恶的人?」世尊,我自己是这样来回答这个问题的:...

第八章 爱自己胜过爱其他人

相应部3相应8经/茉莉经(憍萨罗相应/有偈篇/祇夜)有个时候,骄萨罗国的波斯匿王与茉莉王后在王宫中最高的楼阁顶层眺望远方,波斯匿王这时对茉莉王后说:“茉莉,我现在有个问题想要问你,你如实的回答我,好吗?”茉莉王后回答:“大王,您有什么问题要问我,请说。”波斯匿王说:“茉莉,对于你来说,你对世间任何人...

第二十章 什么是死后可以带走的?

相应部3相应20经/无子者经第二(憍萨罗相应/有偈篇/祇夜)有个时候,骄萨罗国的波斯匿王中午去拜见佛陀,他顶礼佛陀后在一旁坐下,佛陀说:“大王,你从什么地方而来?”波斯匿王说:“世尊,还是昨天那件事情,世尊,我昨天来过您这里,告诉过您我正在处理钱庄老板财产的事情,昨天我们舍卫城里有个钱庄的老板过世了...

第三十一章 如何才能解开束缚和捆绑?

相应部7相应6经/结缚经(婆罗门相应/有偈篇/祇夜)有个时候,结缚婆罗门来到佛陀的住所,顶佛陀后,他在一旁坐下,结缚婆罗门对佛陀说:“世尊,世间的人被自己内心生起的念想束缚捆绑,被世间的事物事情束缚捆绑,世尊,谁才能解开这个束缚捆绑,谁才能从自己的念想和世间的事物事情中解脱出来呢?”这时,结缚婆罗门...

第三十四章 祭祀心中的解脱火

相应部7相应9经/孙陀利葛经(婆罗门相应/有偈篇/祇夜)有个时候,佛陀住在骄萨罗国的孙陀利迦河边。那个时候,有个婆罗门在孙陀利迦河边供养火神。他举行完祭祀火神的仪式后,就站起来,四处观望,他心里想:「给谁吃这些供养火神后的祭品呢?」婆罗门看见佛陀坐在一棵大树下,当时佛陀用毛巾包裹着头,婆罗门就左手拿...